Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Nejen kvůli tomu, že Moravskoslezská fotbalová liga žen byla stejně jako ostatní amatérské soutěže kvůli pandemii koronaviru předčasně ukončena, ale hlavně z důvodu nemoci, která šikovnou útočnici postihla. „Mám zánět nervů, jehož léčba vyžaduje hodně dlouhý klidový režim,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník Skramuská, která v minulosti sázela góly za Rakovník, horní Bečvu, Valašské Meziříčí nebo mládežnické celky Slovácka.

Jak dlouho vám léčba potrvá?

Nevím. Jelikož diagnózu jsem se dozvěděla až na začátku března, a ani teď, téměř v květnu, nejsem pořád zdravá a trénovat bych určitě ještě nějakou dobu nemohla, natož hrát zápasy, nejspíš by mi léčení zabralo celou sezonu. Není to žádné typické fotbalové zranění, že bych si poranila koleno, kotník nebo tak něco.

Kdy plánujete návrat na trávník?

Jelikož je sezona ukončená, nebudu s návratem nijak spěchat. Chci se hlavně vyléčit. Doufám ale, že pokud bude Vsetín hrát i v další sezoně, že se s holkami na trávník vrátím, až nám začne příprava. Nedá se to říct ale moc jistě, protože v téhle době holek tolik není, navíc je těžko říct, co s tím zájmem o kolektivní sport udělá i tahle pandemie. Kdyby Vsetín nebyl, nemám ještě žádný plán, kam jít nebo tak.

Štve vás hodně, že se soutěž předčasně ukončila?

Mrzí mě to hlavně proto, že jsme si s holkami nemohly užít tu jarní část sezony a ještě být spolu, protože nikdo neví, jak to bude tento rok. Pro mě to měla být poslední půlsezona před vysokou školou, o to víc mě nemoc mrzela. I kdyby se sezona dohrála, já bych si ji nemohla tak užít. Nejvíc mi chybí moje spoluhráčky a celkově zábava, ať už při zápase nebo na trénincích. Ale na druhé stranu musím říct, že bychom jely v jarní části do Hodonína a do Jihlavy, což je dost daleko, takže alespoň odpadly tyhle dvě náročné cesty. Ale to je jen takové malé nepatrné plus, které rozhodně nevyvažuje to, že nám to všem chybí.

Jak hodnotíte úroveň Moravskoslezské ligy žen?

Je to pro mě přesně to, za čím jsem šla. Úroveň není kdovíjaká, ale zároveň není ani nízká, takže mně upřímně docela vyhovuje. Soutěž není tolik časově ani fyzicky náročná a nabízí i hodně atraktivní zápasy. Z našich podzimních bych mohla určitě vybrat utkání se Zlínem a Hodonínem. Hlavní, alespoň pro mě, je, že se to bere jako zábava a ne jako povinnost. Každý zápas je jiný, třeba v Loděnici přišlo asi nejvíce lidí, co jsem já na nějakém zápase, který jsem hrála, kdy zažila.

Na podzim jste dala nastřílela sedmnáct branek. Byl to váš nejpovedenější půl rok v kariéře?

Na počet gólů to nejspíše můj nepovedenější půlrok byl, ale už jsem párkrát ve své kariéře zažila období, kdy se mi střelecky taky dařilo. Zmínit musím Rakovník nebo také angažmá ve Slovácku, kde jsem ve starších žákyních dávala hodně branek. Sedmnáct gólů je fakt dost, ale upřímně mi to tak ani nepřišlo. Já ty góly tolik neprožívám, když je dávám já. Samozřejmě jsem ráda, že tím mohu pomoct týmu, ale nějak extra je neslavím ani nepočítám. (úsměv). Gól je vždycky zásluha celého týmu. A to, že to se to pak na konci odrazí zrovna ode mě do brány, není jen moje zásluha.

V mládí jste hrávala ve Slovácku. Ženská liga vás neláká?

Na Slovácku jsem hrála ráda, ale už to na mě bylo moc. Změnily se mi priority a nechtěla jsem mít fotbal na první místě a věnovat mu tolik času. Proto mě teď už nejvyšší liga tolik neláká, chci mít fotbal spíš jako zábavu.

Dělala jste v mládí i jiné sporty?

V dětství jsem dělala trošku karate, jezdila jsem na koni a zkusila jsem si i gymnastiku, ale nic mi tak moc dobře nešlo. V současnosti jiné sporty nedělám, pokud se neberou procházky, občas běh nebo cvičení.

Jak trávíte volný čas bez školy a fotbalu?

Jsem v maturitním ročníku, takže můj volný čas vyplňuje učení a pak ještě nejistota, jak to s těmi maturitami bude. (úsměv) Studuji ve Starém Městě na gymnáziu. Šla jsem tam, abych mohla hrát na Slovácku za juniorky. Ve třeťáku jsem poté odešla do Vsetína, ale školu už jsem neměnila. Jinak máme doma dva psy, takže nějaký čas trávím i s nimi. Jeden z nich si rád hraje s míčem, takže si s ním občas kopu, ale jen kolik zdraví dovolí. (úsměv)

Co vůbec říkáte na situaci ohledně pandemie koronaviru?

Upřímně. Já na tu pandemii moc názor nemám. Ono se nedá hlavně moc říct, kolik toho, co média prezentují, je pravda. Hodně mi ale vadí celkově ta nejistota okolo maturit, a jak se pořád všechno mění. Nic není vlastně jisté. Taky mi vadí, jak se tím omezil hodně život lidí, ať už se jedná o sport nebo mezilidské vztahy.