Vždy rád podporuji mladé kluky, s kterými jsem se setkal na hřišti a tímto bych je chtěl namotivovat, aby se fotbalem bavili a vydrželi u něj. Díky mým dvěma synům jsem stále aktivním čutálistou.

Jak vzpomínáte na dlouholeté působení na Juřince?

Vždy jsem se tu cítil dobře, protože tu jsem doma. Při každém zápase tu byla dobrá atmosféra a skvělí fanoušci.

Jakou nejvyšší soutěž jste hráli?

Tenkrát to byla 1. A třída.

Můžete vzpomenout jména staré party z Juřinky?

Před mým nástupem na vojnu to byly opory juřinského fotbalu. Například Zdeněk Machýček, Jiří Trubka, Pavel Dvořáček. A po návratu z vojny v mém krátkém působení na Juřince to byli třeba Martin Šustek, Jiří Kratochvíl, Tomáš Kurinec a Jarda Burda.

Jste s bývalými spoluhráči z Juřinky v kontaktu a kdo kromě Jardy Burdy ještě hraje aktivně?

Bury (Jarda Burda) se mnou působí ve Lhotce. Dále René Veselý, se kterým jsem se setkal dříve na Juřince. V kontaktu jsem s Martinem Valáškem, Tomášem Kurincem, Zdeňkem Bartoněm, Ivanem Popovičem, Milošem Kývalou a mnohými dalšími. Ovšem už nehrají aktivně. S těmito kamarády se setkávám na různých turnajích a přátelských utkáních starých pánů.

Kdy a jak jste se dostal do Lhotky?

V roce 1999 mě oslovil BOSS Arny (Arnošt Pavelka), který mě navštívil a nabídl mi spolupráci při tvorbě nového kádru ve Lhotce.

Co říct na adresu party ve Lhotce, tamní areál a prezidenta klubu Arnošta Pavelku?

Pevný základ party je zde od mého nástupu do Lhotky výborný. Tamní areál je v širokém okolí jeden z nejlepších a nejlépe udržovaných díky Arnymu. Neznám většího fotbalového srdcaře, než je on. Díky němu fotbal ve Lhotce stále žije! (Mimochodem na Juřince je takovým člověkem Miroslav Halašta a Jiří Hříva).