Třebaže jeho výběr společně se Střítěží a Zubřím odehrál nejméně šest utkání, již 38letý univerzál dokázal vstřelit hned tři góly. „Mohlo jich ale být více, za mě nic moc. A který byl nejhezčí? Byly tam nějaké přímé kopy, ale ten nejhezčí a nejdůležitější jsem dal doma, když jsme díky jemu v závěru porazili 1:0 Zašovou,“ směje se sympatický fotbalista a vůdce Lhoty

Považujete se za vyhlášeného exekutora přímých kopů? 

Neřekl bych. Když hrával ještě Tomáš Juřica, byla to jeho doména. Nyní je zahrávám více, jak Tomáš skončil. Ale když mi to nejde, přenechám to klidně Honzovi Doležalovi. 

Sedí Vám nejvíce post ofenzivního středního záložníka? 

Hraji na tom postu už dlouho, ale musím říct, že třeba, jak jsem hrál na Vsetíně, tak mě tam bavil i post defenzivního štítu. 

Dá se říct, že máte levačku slabší?

Vyloženě ne. Když jsem kdysi jako mladý trénoval, tak levačku jsem používal a dnes s ním i přihraji. (smích) Horší je to u hlavičky. Občas míč trefím, ale zakončení je tristní. (smích) 

Máte číslo dresu s něčím spojené? 

Hlubší význam to nemá. Když jsem se vracel v 17letech ze Zlína na Lhotu, tak jsem si vzal devítku. Na Vsetíně volná nebyla, tam jsem měl pětku. 

Jaké kopačky Vám sedí? 

Asi jako většina starších hráčů v okresním přeboru používáme Adidas Kaiser. 

Proti kterému soupeři rád hrajete? 

Všude tam, kde je pěkné hřiště, jako například v Zašové. Těžké zápasy naopak jsou na Bečvách. To platilo již v době, kdy jsme se Lhotou hráli I. B třídu. 

Máte oblíbený klub a fotbalový vzor?

Fandím od základky West Ham United. Trochu u nás Fastavu Zlín, protože jsem tam hrával. Z fotbalistů jsem měl rád tvořivé střední záložníky - Zidaneho a Iniestu. A samozřejmě Messiho, ten je jinde! (smích)