„Nebereme účinkování pana Straky u nás za uzavřenou záležitost. V této nejen pro fotbal nelehké době, kdy se ani nemůžeme pořádně potkat, jsem rozhodnut ještě s trenérem jednat. Věřím, že své rozhodnutí odejít ještě přehodnotí,“ poznamenal s nadějí předseda vlachovické kopané Stanislav Kolouch. „Ne, už není cesta zpět,“ vzkazuje rozhodně Straka.
První tým ale neprožívá ideální období. Po podzimních devíti odehraných kolech se krčí na předposledním místě I. A třídy skupiny A jen s jednou výhrou a čtyřmi získanými body. „Umístění odráží přístup hráčů, bez tréninků se nedá hrát, ani třetí třída. Pokud to nezmění, bude záchrana složitá,“ vybízí Straka své svěřence k zamyšlení.
„Je složité jakkoliv, natož systematicky pracovat, když na trénink chodí jen okolo šesti hráčů a i na zápasy máme problém se sejít. Už mě to nebaví. Vše se ve mně zlomilo na konci září, kdy jsme do Valašského Meziříčí odjeli prakticky jen v devíti lidech a prohráli 0:9,“ označil za klíčové končící kouč. „Ale to není jediný důvod mého rozhodnutí. Podle mých zkušeností by neměl být trenér déle u týmu než dvě tři sezony. Pak se okouká a je pak těžké hráče motivovat.“
I proto se Straka do fotbalového důchodu nechystá. „Naopak, jinou zábavu ani nemám, ale za ty nervy, kdy musím přesvědčovat hráče, aby přišli na trénink, mi to nestojí. Nechce se mi jen pořád přešlapovat na místě. Pokud by přišla nějaká zajímavá nabídka z okolí, nebránil bych se. Chci se dál bavit fotbalem a kluky něco naučit. Cítím, že pořád jim mám co dát,“ netají se kouč, jenž s kopanou začínal na Znojemsku. K trénování se dostal v roce 1995, kdy vedl Paseky.
Největší úspěchy dosáhl během svého účinkování ve Slavičíně, kde koučoval dvakrát po třech letech (2008 – 2010 a 2012-2015). „Nejraději samozřejmě vzpomínám na náš postup do III. ligy v roce 2009 a následný pohárový skalp ostravského Baníku. Proto všichni děláme fotbal,“ dodal s úsměvem Vladislav Straka.