„Hrálo se na těžkém podmáčeném povrchu, kde rozhodovali osobní souboje a práce s míčem. Jelikož se nacházíme na dně tabulky, je pro nás každý zápas těžký, o to víc, když se jedná o derby. O to více si cenných bodů ceníme,“ zubil se po utkání v listopadu plnoletý Vaněk, jenž si prošel vsetínskou mládeží a za pár let by si rád vyzkoušel i vyšší soutěž.

Ve druhé půli jste nastříleli pět branek. Co stálo za tímto střeleckým koncertem?

Dobrý dojem z prvního poločasu nás dostal do lepší herní pohody a bylo jen otázkou času, kdy půjdeme do vedení. To se nám podařilo již v 55. minutě, kdy nám tento okamžik dodal lehkost na kopačkách a pomalu každou akci jsme přetavili v gól. Povedený zápas!

Podařilo se vám vstřelit dvě branky. Můžete nám je popsat?

V první půli jsem měl podobnou šanci, když se ke mě po rohu dostal míč, podařilo se mi obehrát soupeře, ale střela proletěla kolem tyče…Ve druhém poločase při špatném odkopu bránicích hostů připutoval míč ke mně na nohu, udělal jsem si prvního hráče a už jsem věděl, že chci jít dál, dostal jsem se až k brankáři a myslím, že jsem pohodově zakončil. Druhý gól vyplynul z výborného získání míče naší obrany, následně mi to Ondra Ščotka krásně poslal na nohu a rychlým dotykem jsem se dostal před gólmana a zakončil.

V 17 letech vás trenér Vojta Číž staví na pozici špílmachra. Jak se vám ve středu pole hraje?

Jako špílmachr se necítím, pořád je na čem pracovat. Jsem rád za roli středního záložníka, a že trenér V. Číž mi dává možnost hrát na takovém postu. Ve středu pole se mi hraje dobře, velkou zásluhu na tom má ostřílený Milan Abík, který mi dává mnoho zkušeností…

Zatím jste dal sedm branek a patříte k nejlepším střelcům Horní Lidče. Spokojen?

To že jsem dal tolik branek je zásluha celého týmu a za to jsem vděčný. Samozřejmě, že z každé trefy, které navíc pomohou k bodům, mám radost!

Je Vám teprve sedmnáct let. Jak těžké je adaptovat se na mužský fotbal?

Vzhledem k mé drobné postavě je to někdy hodně těžké, ale snažím se s tím vypořádat, jak nejlíp můžu a také se snažím hrát jednoduše.

Působil jste i v dorostu na Vsetíně. Jak hodnotíte toto angažmá?

Ve Vsetíně jsem byl od mladších žáků až po dorost. Angažmá v něm mi dalo mnoho zkušeností a dovedností, za které jsem trenérům vděčný a dost si toho vážím.

Hornímu Lidči se v této sezoně příliš nedaří. Kde hledat příčiny?

Myslím si, že je problém v šířce kádru, kde tým musí doplňovat dorostenci a tak nám v některých zápasech chybí zkušenosti, či klid v zakončení.

Kdo patří mezi největší opory Vašeho týmu?

Vzadu pole máme zkušenou obrannou dvojici Seidl, Sporek, kteří nám mladým dávají hodně zkušeností a klid vzadu. Dále zmiňovaný Abík.

Stále je zraněný slovenský legionář Mišutka. To je asi citelné oslabení?

Je to škoda, Mišutkův tah na bránu nám chybí. Na tento post se nám vrátil z hostování Surovec, který společně s dobře hrajícím Tkadlecem dělají všechno pro to, abychom byli v zakončení úspěšní.

V Horním Lidči máte krásný sportovní areál. Jak se Vám na velkém hřišti hraje?

Za tento sportovní areál jsme v obci vděční a velikost našeho hřiště bereme jako výhodu proti soupeři.

V sobotu cestujete do Vigantic. Možná bude proti Vám hrát Milan Baroš s René Bolfem. Budete nastupovat do utkání s velkým respektem?

Baroš s Bolfem jsou významnými hráči a na utkání se samozřejmě velice těším taky proto, že budu hrát proti bývalému spoluhráči Šimonu Pavlicovi ze vsetínské mládeže a věřím, že navážeme na náš domácí výkon.

Chtěl byste si někdy zkusit zahrát i vyšší soutěž?

Samozřejmě jako každý mladý fotbalista, bych se chtěl dostat co nejvýše. Dál na sobě makám a nechávám osudu… (smích)