„Podzim nebyl ideální, ale o naší záchraně nemám nejmenších pochyb!“ hřímá 36letý obránce. „Jde jen o to, abychom byli zdraví. Občas je v kabině víc ortéz a bandáží než kopaček. Motivace vyhrávat ale je pořád. Není nad to někomu pokazit neděli,“ směje se Kocurek, jenž se do fotbalového důchodu rozhodně nechystá.

„Dokud budu pro tým aspoň trochu užitečný a zdraví to povolí, tak chci hrát, co to půjde. Na pozici stopera už toho nemusím tolik naběhat jako dříve v útokua chci taky předávat zkušenosti mladším spoluhráčům, aby bylo o budoucnost fotbalu v Hovězí postaráno,“ netají se zadák Hovězí.

Kde jste začínal s fotbalem? 
Přestože jsem z Huslenek, tak to bylo to v Halenkově, kde jsem chodil do školy. Jsem stejný ročník s Romanem Hubníkem, Michal Hubník byl o rok starší. Ti to z Halenkova dotáhli nejdál a už tehdy byli o parník lepší než ostatní. Měli jsme silnou generaci, vybojovali jsme tehdy postup do vyšší soutěže, hned několik z nás si zahrálo krajský přebor, někteří hráli v Rakousku, aj. Trenéři Koláček a Machálek si myslím, že můžou být pyšní, co jim pod rukama vyrostlo (smích).

Jste ročník 1984. S kým jste třeba fotbalově vyrůstal na Vsetíně, kam jste se přesunul ještě v žákovské kategorii? 
V té době byla mládež na Vsetíně trochu v útlumu, ale zmínil bych třeba Martina Ostřanského, který si nakonec vybral florbal a dotáhl to až do reprezentace a působil v zahraničí. Z aktivních hráčů třeba ještě Zdeněk Blizňák, se kterým se utkávám při zápasech 1. B proti Ratiboři a Roman Haničák z Halenkova.

Kteří trenéři vás vedli na Vsetíně v mládeži? 
Hrával jsem hlavně pod trenéry Kořínkem v žácích a Davídkem v dorostu.

Vy jste si poprvé za muže zahrál ve VKK? 
Ještě jako mladší dorostenec mám start za muže Vsetína, ale jinak to bylo ve Velkých Karlovicích pod trenérem Kolandou. 

Po dorostu jste přestoupil do Hovězí, proč jste se nevrátil jako odchovanec do Halenkova? 
Ještě v průběhu působení v Karlovicích jsem začal chodit na vysokou školu. Hodně cestování, málo času, na základ v krajském přeboru to tehdy nebylo. Na Halenkově, který hrál tehdy okresní přebor, byla spíše starší/střední generace, s kterou jsem se až tak neznal, tak jsem zvolil zlatou střední cestu. Na Hovězí pracoval můj taťka, znal jsem tamní hráče a měl jsem to z Huslenek kousek i na kole.

Proč Hovězí hraje neustále spodní příčky 1. B třídy? 
Vždycky chytíme nějakou špatnou sérii a pak to těžko doháníme. Divím se, že Pedro (trenér Roman Zámečník, pozn. aut.) z toho ještě nemá šedivé vlasy. Na druhou stranu je tady spousta mladých a šikovných kluků, čímž se moc klubů pyšnit nemůže. Máme často dost zraněných, a kdo ještě není chrobavý, tak je zas na škole nebo ho roba nepustí (smích) atd. Ale když jsme v plném stavu (což už dlouho nebylo) tak porážíme i týmy z čela tabulky. Navíc parta je tu výborná, což platilo po celou dobu, co jsem na Hovězí.