„Doba fotbalu nepřeje. V rámci možností se chodím dvakrát týdně proběhnout. Kdybych se nepřinutil, tak tento rozhovor spolu neděláme,“ směje se 37letý Škabraha.

Hrachovec začal poctivěji pracovat a trénovat od poloviny ledna.

„V půlce února se to zatáhlo. Pak jsme dělali menší skupiny a dělali běžecké kruhy. Nyní to nejde. My se těšíme, že se ještě bude hrát fotbal. Nikdo ale neví, v jaké formě se kdo vrátí. My bychom chtěli s Hrachovcem i v páru zápasech chtěli při dohrávce soutěže míchat kartami na čele. Nemůžu ale říct i za vedení, zda bychom usilovali o krajský přebor. Museli bychom zkvalitnit tréninkový proces. Zázemí ale máme nové. Já, když jsem začínal s fotbalem v Hrachovci, tak jsem se převlékal v buňkách, nyní se tu postavilo osm nových šaten, zázemí pro rozhodčí, sociálky. Je to neuvěřitelné. Už jsme si i v kabině rozdělili skříňky,“ pokračuje Škabraha.

Opora Hrachovce se ve volném čase věnuje dobrovolnické činnosti v boji proti šíření koronaviru.

„Již na podzim jsme chtěli s trenéry Dušanem Janoškem a Radkem Vaiglem zapojit. Nyní se naskytla možnost přes moji kamarádku pomoct, a tak chodím se specializovanou sestřičku testovat lidi do firem. Povinně se dvakrát týdně testuji. Po hlavní pracovní činnosti jdu dobrovolně pomáhat. Přizpůsobím si i pracovní dobu. Máme ještě z týmu Jirku Tvarůžka, říkáme si oba, že jsme zdravotní bratři,“ dodal s úsměvem Radovan Škabraha.