Utkání však přineslo jeden kuriózní moment, kdy Horní Bečva musela v utkání prostřídat všechny tři své brankáře.

Proč tomu tak bylo, se dočtete v našem rozhovoru…

Duel v Halenkově jste i v deseti zvládli na jedničku. Proč to tak úplně jednoduché ale nebylo?

Soupeř si vytvořil pár šancí, ale všichni tři gólmani nás v určitých momentech zápasu podrželi. Na druhou stranu jsem čekal, že nás budou více napadat, to se ale nestalo a my jsme mohli i v deseti vyjíždět z obrany.

Jak se podaří prostřídat všechny tři gólman?

Stalo se mi to poprvé v životě, jelikož jsem asi nikdy neměl tři gólmany na jedné lavičce. (smích) Bohužel jsme byli dvakrát nuceni střídat – nejprve musel po červené kartě ze hry Filip Sekyra, následně šel dolů i náš druhý gólman Tomáš Třeštík, který dostal od halenkovického hráče kopačkou do oka a vůbec na něj neviděl! Naštěstí to není vážné, stejně jako i to, že jsme měli s sebou i třetího brankáře Pavla Romana, který to celé zachránil. (úsměv)

Podařilo se vám ve druhé půli nastřílet hattrick. Můžete nám své branky popsat?

První můj gól byl z přímého kopu, když se balon ocitl na kruhu šestnáctky, tak jsem věděl, že půjdu kopat a že to chci dát přes zeď a vyšlo to. Potom nás Halenkov zase na chvíli zatlačil, ale po chybě se dostal k balonu Filip Zetocha, který mi poslal dlouhý míč za obranu a já běžel z půlky sám na gólmana a umístil jsem to levou nohou k zadní tyči. Po gólu na 4:1 na mě spoluhráči naskákali a já cítil obrovskou euforii, byl to super okamžik! Třetí gól byla penalta, kterou udělal Filip Zetocha a následně mě to i nechal kopnout, když jsem byl tak blízko hattricku. Patří mu velký dík, neboť nominovaný byl on. (úsměv)

Zatím jste dal v soutěži deset branek. Jste spokojen se svojí střeleckou bilancí?

Tak určitě jsem rád za tyto branky, ale jak se říká, nikdy není dost. Proto bych rád svoji bilanci do konce sezony ještě vylepšil!

Váš nejlepší kanonýr Filip Zetocha má na svém kontě 14 branek. Zkusíte ho ještě předehnat?

Rozhodně to zkusím, ale o tom to není! (smích) Jde hlavně o to, abych pomohl co nejvíce našemu týmu, abychom mohli na konci sezony oslavovat titul.

Horní Bečva je horkým favoritem na postup. Láká Vás setkání tří Bečvanů v jedné soutěži?

Je jasné že se na to těším! Ale hlavně pro diváky to bude velice atraktivní, když postoupíme, jelikož se bude hrát skoro každý týden nějaké derby a všechno bude relativně kousek. Doufám, že se nám to podaří a budeme třeba i ta nejlepší Bečva.

Jaké máte podmínky v Horní Bečvě, kolik chodí diváků a co Váš sportovní areál?

Podmínky jsou zde k nezaplacení. Máme špičkové hlavní hřiště, které je doplněné tréninkovým a multifunkčním hřištěm. Fanoušci tu mají skvělé zázemí s přístřeškem, k tomu dva bufety a dokonce udírnu. Možná proto jich k nám chodí přes dvě stovky na zápas! (smích).

Kdo je největší oporou vašeho týmu?

Je těžké říct pouze jednoho hráče, jelikož každý z týmu má nějaké určité schopnosti a na hřišti se proto dobře doplňujeme, ale kdybych měl někoho vyzdvihnout tak by to byl kapitán Filip Zetocha, který nás v průběhu sezony již několikrát vytáhl z bryndy.

K mužstvu přišel v létě zkušený kouč Milan Náměstek. Co říkáte na jeho trenérské metody?

Kouče Milana Náměstka jsem trošku zažil v Rožnově p. R. a jeho tréninkové jednotky jsou mi hodně blízké. Většinu cvičení děláme s balonem, ale v tempu, což mi vyhovuje. Myslím, že přinesl na Horní Bečvu nový impuls a také disciplínu, kterou jsme potřebovali.

Do Horní Bečvy jste zamířil z Rožnova p. R. Co stálo za vašim přesunem?

V Rožnově jsem se cítil velmi dobře, ale už bylo na čase jít zase domů na Horní Bečvu, se kterou se chci dostat co nejdál to půjde.

Kde jste začínal s fotbalem a jaká je vaše fotbalová kariéra?

S fotbalem jsem začínal právě na Horní Bečvě, když mi bylo okolo čtyř let, takže ho hraji od malička. Prošel jsem přípravkou a pak mé kroky vedly do Valašského Meziříčí, kde jsem strávil něco přes pět let. Na střední škole se to začalo lámat a už se mi nechtělo dojíždět, tak jsem si při gymnáziu vybral angažmá v Rožnově. Tam jsem prožil jak své dorostenecké roky, tak i ty mužské a na celé angažmá v Rožnově stále rád vzpomínám.

Zahrál byste si i vyšší soutěž?

Doufám, že si vyšší soutěž zahraji a byl bych rád, kdyby to bylo s Horní Bečvou a nejlépe už další sezonu na podzim.

Kdo je Vašim největším fanouškem při fotbalových zápasech?

Mám dva největší fanoušky, a to moji přítelkyni Janču a mého taťku, který mě už od malička neustále podporoval a na každý fotbal mě vozil. Za to bych mu chtěl moc poděkovat a taky za podporu tuhle sezonu, kdy nevynechal ani jeden domácí ani venkovní zápas a všude byl se mnou.

PETR KOSEČEK