FOTO: Filák z Lidečka se blýskl hattrickem za čtvrt hodiny

V Dolní Lhotě jste nasázel tři branky za patnáct minut. Už se Vám to někdy podařilo?

Ještě ne, bylo to poprvé. Já jsem nikdy nebyl moc gólový, raději branky svým spoluhráčům nachystám nějakou hezkou přihrávkou.

Nováček v první půli kousal, rozhodlo až následné vyloučení domácího hráče. Jak těžké to utkání bylo?

Výhra se nerodila lehce. Od vyloučení už to měli domácí hráči těžké a postupně jim docházely síly. Byli však na nás dobře připraveni, hráli poctivý defenzivní fotbal, mnohdy na hranici pravidel. Bylo složité se za jejich obranný blok dostávat. O to víc si vážíme plného počtu bodů od velmi nepříjemného soupeře.

Kam za sportem ve Zlínském kraji?

Dolní Bečva doma zaváhala s rezervou Brumova. To jste asi nečekali?

Brumov je vždy těžký soupeř. I když jim začátek sezony příliš nevyšel, dobře víme o jejich kvalitách a není radno je podceňovat. Se spoluhráči jsme se bavili, že by z Dolní Bečvy mohli alespoň bod přivézt, a podařilo se. Do konce sezony je ale ještě dlouhá cesta a každý z týmů ještě ztratí body.

Jak jste spokoje s rozehranou sezonou?

Zatím velmi pozitivně. Až na dva veterány Aleše Číže a Romana Hyžáka máme hodně mladý tým, který je pohromadě už několik let a na souhře je to znát. Doufám, že nám forma vydrží co nejdéle.

V uplynulé sezoně jste hrál krajský přebor v nedaleké Valašské Polance. Jak vzpomínáte na své angažmá?

Je to tak půl na půl. V týmu jsem se cítil dobře, téměř všechny místní kluky jsem znal, přijali mě skvěle. Ovšem hodně mi uškodily zranění obou zadních stehenních svalů, kvůli kterým jsem dost zápasů vynechal. Po hodně nepovedeném podzimu jsme na jaře chytli dobrou fazónu a stále živili naději na udržení. I když se to nakonec nepovedlo, tak to byla super zkušenost.

Jak velký výkonnostní rozdíl je mezi krajským přeborem a I. B třídou?

Mezi I. A a I. B moc velký rozdíl nevidím. Krajský přebor už je o něčem jiném. Spousta hráčů tam prošla mládeží v ligových klubech a kvalita je tam velká, hlavně v technice a rychlosti práce s míčem.

Váš trenér Martin Filgas působil v pražské Spartě a zahrál si za mládežnické reprezentace. Jak ho vnímáte jako kouče?

Je vidět, že má mnoho zkušeností a snaží se nám je předat. Jeho tréninky mají smysl, pak už je jen na nás hráčích, jak to přeneseme do zápasu. Podle mě dobře zapadl i do kabiny, všechny nás to baví. Radek Číž nastavil laťku vysoko, ale Martin zatím dobře pokračuje v práci, kterou mu tady Radek přenechal.

Věříte, že se Lidečko dočká postupu do I. A třídy?

Sezona je strašně dlouhá. Samozřejmě, je to náš cíl, ale jdeme postupně zápas od zápasu. Budeme dělat maximum pro to, abychom vyhráli každý jeden zápas, a na jaře se uvidí, jak jsme na tom v porovnání s našimi soupeři.

Stantien po první prohře: Na vítězství to stačit nemohlo

Jaké máte v Lidečku fanoušky a kolik jich chodí na fotbal?

Myslím, že leckterý tým by nám mohl naše fanoušky závidět. Na domácí zápasy chodí pravidelně kolem 150 až 200 diváků. Hodně z nich jezdí i na téměř všechny venkovní zápasy, kde máme díky nim takřka domácí prostředí. Všichni v týmu si toho vážíme.

Jak trávíte volný čas?

Nejčastěji se svou přítelkyní a kamarády. Také vypomáhám s trénováním mladší přípravky u nás v Lidečku. Jsem i fotbalový rozhodčí, takže pokud zrovna nehrajeme, pár zápasů i odpískám.

Jste stále student. Čemu se v budoucnu chcete věnovat?

V zimě dokončuji bakalářské studium na Fakultě sportovních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Následně bych rád pokračoval v navazujícím magisterském studiu v zaměření na učitelství.

Jste v ideálním fotbalovém věku, pomýšlíte ještě na přestup do vyšší soutěže?

V Lidečku jsem maximálně spokojený, nic mi tu nechybí. Věřím, že vyšší soutěž jako tým vykopeme a zahrajeme si ji všichni společně.

Kdo vám ve fotbale nejvíce fandí?

Na všechny zápasy jezdí můj taťka se strýcem. A také moje starší sestra, jelikož mám v týmu i svého novopečeného švagra. Jsem vždycky rád, když je v hledišti uvidím.

PETR KOSEČEK