„Mrzí to. Na zápas jsem se těšil, ale tělo nevydrželo,“ povzdechl si šestačtyřicetiletý fotbalista.

Mistr ligy se Spartou a Baníkem Ostrava se přitom před svátečním duelem cítil dobře. Přípravu na zápas nepodcenil. Kromě dvou tréninků si byl zahrát i tenis, aby se dostal do formy.

„Celý týden jsem si dával celkem do těla, ale asi jsem to přehnal. Při nějakém souboji jsem trošku zavrávoral a ucítil bolest, která se zvyšovala. Do soubojů jsem chodil později, už to bylo špatné,“ líčí.

Jelikož nechtěl riskovat, přenechal své místo v obraně o dvacet let mladšímu spoluhráči Davidu Řepkovi. Famózní představení bývalého spoluhráče z Baníku a dalších borců sledoval zpovzdálí.

Na Baroše a spol. se opravdu hezky dívalo.

„Kluci to vzali za správný konec, hráli fantasticky. Lidem, co přišli, se musel fotbal líbit,“ je přesvědčený.

„Nebyla to žádná nakopávaná, osobní souboje. Naopak tam byly krásné akce, hezké góly, a proto se fotbal hraje,“ pokračuje.

Před rekordní návštěvou zářil hlavně Baroš. Někdejší elitní kanonýr se na výhře 8:1 podílel dvěma brankami a třemi gólovými asistencemi.

„Lidé na něj byli zvědaví. Chtěli vidět nejen jak vypadá, ale hlavně jak hraje. Ukázal, že je to pořád pan fotbalista a že má co nabídnout. Ve Viganticích toho ještě hodně ukáže,“ myslí si Bolf.

Podle bývalého hráče Sparty, Ostravy či francouzského Auxerre má po Janu Kollerovi druhý nejlepší střelec v historii české fotbalové reprezentace na to, aby pořád hrál FORTUNA:LIGU.

„Vždyť ještě před měsícem trénoval naplno, byl v každodenním zápřahu. Milan má fotbal strašně rád, je to vítězný tip. Když přijde na hřiště, do všeho jde naplno. Ale není sobec. I proti Juřince nahrával, povzbuzoval kluky,“ všímal si nejen Bolf.

„Bylo vidět, že si to Milan užil. Asi nečekal, že to takto dopadne,“ přidává.

Zatímco Baroš žije s rodinou v Praze a na Valašsko pravidelně dojíždí, další bronzový medailista z mistrovství Evropy v roce 2004 trvale žije právě ve Viganticích. I když má dům kousek za hřištěm, pravidelně nastupovat v první A třídě rozhodně nebude.

„Určitě ne,“ tvrdí.

„Jsou tady mladí šikovní kluci, kteří musí hrát. Když jich ale bude málo a budu zdravý, rád jim přijdu pomoct,“ líčí.

Jinak se Bolf schází hlavně se starými pány. Do prvního mistrovského po pandemii koronaviru naskočil hlavně kvůli Barošovi.

„Měl jsme chuť, půl roku jsem nic nedělal. A když byla možnost si s kluky zatrénovat, tak mě to chytlo,“ líčí s úsměvem.

Na další zápasy nemyslí. V neděli odjíždí na dovolenou do Chorvatska. „Teď si chci hlavně odpočinout,“ dodává.