Když viděl nastupovat na hřiště i Milana Baroše v barvách Vigantic, tak byl i trochu nervózní. Odchovance místního klubu přivedl k fotbalu jeho otec. Prošel si mládeží Valašského Meziříčí a zkoušel to i v Baníku Ostrava. Kolik fotbalistů se jménem Růčka v týmu působí, se dočtete v našem rozhovoru.

S Viganticemi jste nakonec uhráli cennou remízu 3:3. Jak utkání probíhalo?

Bylo to nahoru a dolů. Dvakrát jsme se dostali do vedení, na které ale soupeř dokázal zareagovat. Při penaltě to byla nešťastná ruka a hned na to Vgančané skórovali z rohu a šli do vedení. Druhý poločas byl už lepší z naší strany, soupeře jsem už skoro k ničemu nepustili, i když tam byly občas i nějaké hluché pasáže. Hráli spíše zezadu a na nějaký brejk. Po dobývaní jejich branky to tam nakonec v 86. minutě spadlo a je škoda, že jsme ještě nepřidali i čtvrtý gól z poslední akce, kde jsme šli tři na dva. Ve finále to musel být pro diváka hezký zápas.

Vám se podařilo čtyři minuty před koncem srovnat. Můžete nám Vaši branku popsat?

Byla to rozjetá akce z levé strany a poté přišla střela zpoza šestnáctky. Brankářovi vypadl míč a nakonec jsem u něj byl první já a dorazil ho do brány.

Jste věkem ještě dorostenec. Byla tento gól nejcennější ve Vaší kariéře?

Stále ano, ale nastupuji už jen za muže A. Pár gólů jsem již v minulé sezoně dal, ale ano, v takovém derby má vstřelený gól o něco větší váhu.

Jaké jste měl pocity, když jste viděl nastupovat na hřiště Milana Baroše?

Určitě to byla dobrá zkušenost ho vidět hrát na vlastní oči a ještě v takové blízkosti. A abych pravdu, řekl byl jsem i trochu nervózní.

Dolní Bečva je zatím na 6. místě. Na nováčka je to asi solidní umístění?

Jelikož bylo hlavním cílem se v nové soutěži udržet, tak si myslím, že 6. místo je krásné a všichni jsou spokojení.

Kdo patří k největším oporám Dolní Bečvy?

Určitě to budou hráči jako Radek Růčka, Kryštof Špatný, David Jurečka, Lukáš Fiurášek a nově od začátku sezony působící Martin Štuler.

V týmu Dolní Bečvy je celý klan Růčků - Radek, dvakrát Jiří a Vy - jste nějak spřízněni?

Radek je můj bratranec. Jinak je to jen shoda jmen.

Jak velký je podle Vás rozdíl mezi I. B třídou a I. A třídou?

V I. A třídě je všechno o dost rychlejší a soupeři jsou lepší.

Je docela možné, že postoupí i Horní Bečva. Tři Bečvy by hrály stejnou soutěž. Těch derby by pak bylo opravdu hodně…

Znám se tam s několika hráči a přál bych jim postup. Zápasy s Horní Bečvou by byly za mne určitě jedny z nejlepších derby na Valašsku. Ale ano, většina týmů je tady z okolí, takže víceméně každý druhý zápas jsou takové malé derby.

Kde jste začínal s fotbalem a kdo Vás k němu přivedl?

Právě tady na Dolní Bečvě, dovedl mne k němu otec a jsem za to rád.

Jaká je zatím vaše fotbalová kariéra?

Jak jsem již říkal, začínal jsem na Dolní Bečvě a to mi byly čtyři roky. Byl jsem tady až do mladších žáků, kde jsem hrával každý zápas proti starším. Poté jsem odešel na čtyři roky do Valmezu, kde jsem se výrazně zlepšil a to hlavně díky trenérům Slušťíkovi a Kostkovi. Dával jsem hodně gólů a rozhodoval několik důležitých utkání. Během druhého roku působení ve Valmezu jsem se dostal k tomu, že jsem chodil na tréninky a přípravná utkání za Baník Ostrava. Kde mi to nakonec bohužel nevyšlo. Nakonec jsem se vrátil na Dolní Bečvu a chci ji díky tvrdé práci pomoci k nejlepším výsledkům.

Jaké máte záliby a kterému klubu fandíte?

Samozřejmě fotbal a poté i nějaká ta turistika. Ze zahraničí to bude Real Madrid a tady v Česku Baník Ostrava.

Podzimní část zakončíte v neděli v Lidečku. Co lze od tohoto utkání očekávat?

Jako vždy to bude emočně velice vypjaté utkání. Naposledy jsme proti nim ještě v I. B třídě prohráli, tak doufám, že jim to teď vrátíme a přerušíme další sérii remíz.

PETR KOSEČEK