Sezona Valachů nepatří k těm vydařeným, v Divizi E jsou devátí. V uplynulých dvou duelech však výsledkově zazářili, po famózním obratu s Baťovem si smlsli také na olomoucké Holici.

Skóre v těchto dvou zápasech? 11:2! Na konci května přitom ještě po poločase prohrávali s otrokovickým mančaftem 0:2. „Trenéři to prostřídali, do hry poslali mladé hráče,“ přiblížil kouzlo úspěchu.

„Hra se najednou změnila. Střídající Matěj Rodek hned ve druhé minutě prvním dotekem s míčem vstřelil gól. Baťov následně po faulu na mě dostal červenou. Byli jsme na koni, dotáhli jsme to do vítězného konce,“ radoval se z překvapivě vysokého vítězství.

Trenérský tandem Radek Fojtů, Martin Zbranek starší dal omlazenému mančaftu důvěru i pro zápas s Holicí. A vyplatilo se, přišla další výhra. „Přenesli jsme si pohodu z předchozího zápasu, nic jsme nepodcenili. Opět nám to vycházelo. Sestava navíc byla stejná jako ve druhém poločase,“ popsal Zbranek mladší.

Velkou zásluhu na úspěšných zápasech měl právě 18letý borec. Dvakrát se prosadil proti Baťovu, o tři dny později sestřelil také olomoucký výběr. Na kontě tak už má 10 branek. „Cítím se mnohem lépe, mám větší pohodu,“ raduje se hrdina Vsetína.

Co vaše peněženka, už pocítila gólové hody?
Kapitán Kuba Eliáš mě zatím nezkasíroval, ještě se na to nedostalo. Všechno ale určitě přijde, Eli si to nechá po posledním zápase.

Mezi muži vám to nyní pálí. Cítíte se nejlépe za celou dobu, co jste u nich?
Asi ano – jak střelecky, tak i herně. Půl roku zpátky jsem si tolik nevěřil, bál jsem se, abych něco nepokazil. Vstřelil jsem tři čtyři góly a najednou to ze mě spadlo.

Přechod mezi dospělé jste tedy už zvládl…
V 16 letech si mě do A-týmu vytáhl tehdejší hlavní trenér pan Mičega. Mezi muži je to velký rozdíl, kromě psychiky je to náročnější i po fyzické stránce. Je to vážně něco jiné. A jestli se už cítím plnohodnotným hráčem? Osobně ano.

Za poslední rok nastupujete pod třetím trenérem. Po odchodu pana Mičegy vás od nové sezony vedl pan Vojvodík, kterého nahradil trenér Fojtů…
Upřímně je to hodně zajímavý, vnímám to dost specificky. Takto rychlou změnu trenérů jsem nezažil. Každý má jiné pojetí – od tréninků až po taktiku na zápasy. Celkově to spíš hodnotím pozitivně, je přínosné sledovat, jak to jednotliví trenéři mají, jak se chovají.

Fotbalisté Vsetína v sobotu smetli Holici 5:0.
OBRAZEM: Fotbalový Vsetín smetl poslední Holici 5:0

Asistentem trenéra je váš tatínek. Jak to vnímáte?
Do mužů přišel ještě před příchodem pana Vojvodíka, byl asistent pana Mičega. Trénoval mě už od malička, vždy mě měl pod křídly. Jsem tak na něj zvyklý. Ze hřiště se to někdy přenáší i do osobního života, což vždy není příjemné. Sám byl výborný výborný fotbalista, snažím se ho poslouchat a získávat cenné zkušenosti.

Bývá na vás tvrdší než na ostatní?
Občas se asi i stane, že je tvrdší. Není to ale vyloženě přes čáru.

A vy osobně? Dovolíte si k němu více?
Neměl bych, občas mi to ale ujede, pořád je to přeci jen taťka. Dobře ale vím, že při fotbale ho musím brát jako trenéra.

Jaké máte fotbalové ambice?
Upřímně chci dojít co nejdále. Pokud se mi to podaří a nepotká mě zranění, tak bych si jednou rád zahrál druhou ligu. Konkrétnější ale být nechci.

Budete i v příští sezoně nastupovat za Vsetín?
Mám ještě školu, jsem na průmyslovce ve třeťáku. Za rok mě čeká maturita, střední pochopitelně chci dokončit. S největší pravděpodobností tak i v příští sezoně budu hrát za Vsetín.