„Góla jsem nedal, ale mám toho hodně zaplaceno. Pokladník Kuba Eliáš je poctivý. Byla tam nějaká láhev po příchodu, finanční poplatek, narozeniny a tak bych mohl pokračovat,“ směje se Šulák, jenž na začátku kalendářního roku bojoval se zraněním.

„Nalomil jsem si palec. Sehrál snad dvě přípravná utkání, a když jsem po měsíci šel do tréninku, tak to přerušili a vlastně se jaro nehrálo,“ vrací se k první koronavirové nucené pauze.

„Rád jezdím na kole po krásné valašské krajině a chodil jsem, pokud to šlo, do fitness centra na kruhový trénink. Po fyzické stránce to bylo dobré,“ usmívá se obránce.

Jste znám svou univerzálností. Na jakém postu jste hrál na podzim převážně? 

Až na dva zápasy to bylo na stoperu. Tam jsme měli absence jak v případě Matůše, tak Dulíka, takže jsem se dopředu moc nedostal. 

Nechceme se moc vracet k zápasům v Kozlovicích, ale ten zlomil vsetínský podzim. Zažil jste někdy takové utkání? 

Takových zápasů jsem zažil už více. On nejde ani tak o výsledek, ale o to, že vlastně přijdete o šest hráčů. I v oslabení jsme pak měli porazit Bzenec. S Valašským Meziříčím jsme uhráli šťastnou remízu a i když měli v sestavě několik dorostenců a ti obstáli, padli jsme doma proti Strání. 

Podzim skončil. Stihli jste se s kluky v kabině vůbec rozloučit? 

Po zápase se Stráním jsme si mysleli, že se za dva týdny bude hrát, případně, že tu divizi odehrajeme nějak do konce listopadu. Nestalo se, a tak to v lepším případě vypadá, že se uvidíme až v lednu na přípravě.

Sledoval jste nepříliš vydařený podzim domovského Halenkova? 

Osobně jsem byl na derby proti Hovězí a to hráli dobře. No, nečekal jsem, že budou tak dole, ale nepadalo jim to, prohrávali zápasy o branku. Na jaře by neměli mít problém se záchranou a určitě se zvednou, věřím jim. 

Jedním z Vašich oblíbených trenérů byl Jaroslav Vodička, pod kterým jste na Valašsku hrával ve Valašském Meziříčí. V pátek trénoval prvoligový Jablonec v ligovém utkání proti Brnu. Jste ještě ve spojení? 

Před rokem byl trenér s béčkem Jablonce na soustředění v Ostravě. Hráli ve Frýdku - Místku. Potkali jsme se, pak si volali. Nyní nejsme v pravidelném kontaktu, ale byl to trenér, s kterým jsem nikdy neměl žádný problém. 

A co bývalí spoluhráči z třetiligového Valmezu? 

Taky už si nevoláme. Vím, že Radim Jurča hraje za Heřmanice druhou divizní skupinu. Jak jsme hráli ve Valmezu, tak jsme prohodili pár slov s Martinem Výmolou a Šimonem Vránou. 

Co Vy a fotbalové jaro? 

Do léta je moje fotbalové působení spojené se Vsetínem a pak se uvidí.