S tréninkem začal Martin Výmola znovu až na konci dubna. V Uničově odehrál patnáct minut, v pátek na hřišti Hulína už ale nastoupil v základní sestavě Valašského Meziříčí a lepší comeback si snad ani nemohl přát.

Zkušený devětadvacetiletý fotbalista se ve 25. kole MSFL blýskl dvěma brankami do sítě krajského rivala. Poslední tým třetí ligy remizoval se Spartakem 2:2 a na jaře získal první bod.

„Výsledek je pro nás samozřejmě dobrý, ale vzhledem k tomu, že jsme vedli už 2:0, tak je to pro nás ztráta,“ cítí Výmola.

„Hulín byl sice víc na balonu, ale my jsme zase nedotáhli a nedohráli spoustu brejků. I když by vítězství asi bylo nezasloužené,“ míní.

Hrdina pátečního střetnutí ale výsledek až tolik neřešil. Útočník Valachů byl hlavně rád, že se po dlouhé pauze konečně dostal na hřiště, kde strávil jednaosmdesát minut.

„Po takové době jsem se hodně těšil,“ přiznává. „Před zápasem za mnou přišel trenér Bača a ptal se, zda si věřím jít do hry už od začátku. Vím, že fyzicky na tom nejsem moc dobře, ale na druhé straně jsem chtěl pomoct týmu za nerozhodného stavu a ne až když se prohrává 0:3. Proto jsem rád, že jsem se za šanci odvděčil a svým výkonem nezklamal,“ prohlásil Výmola.

Za branky mu nejen asistent trenéra Bača poděkoval. Odchovanec Valmezu znovu ukázal, jak moc je pro tým důležitý. Bez nejlepšího týmového střelce se Valaši na jaře soužili a sbírali jednu porážku za druhou.

Výmola nemohl kamarádům pomoct, laboroval totiž s nepříjemným zraněním.

„V přípravném zápase se Vsetínem mi obránce skočil na nohu. Měl jsem naraženou holeň, natažené vazy v kotníku a hlavně zánět šlachy. Chodit jsem mohl, ale běhat nešlo,“ říká.

Na třetí ligu nemáme

S tréninkem znovu začal až na přelomu dubna a května. I když bolest trochu cítil, v Uničově odehrál čtvrt hodiny. V pátek už zvládl skoro celé utkání.

Nyní Výmolu bolí spíše u srdce. Valašské Meziříčí sestupuje do divize a všichni tuší, že současný kádr bude mít problémy i v ní.

„Je pravda, že kvalitu na třetí ligu nemáme. A pokud se v létě neposílíme, budeme hrát o záchranu i v nižší soutěži,“ ví Výmola.

Současná situace ho pořádně štve.

„Začátek všeho byl po postupu z divize, kdy se vyměnila půlka kádru. Po půl roce všichni odešli a od té doby se to táhne,“ připomíná útočník Valmezu.

„Vzhledem k situaci a výsledkům k nám nikdo nechce jít hrát,“ přidává.

Přitom právě Výmola je pro všechny fanoušky velkým vzorem. V oddíle je od šesti let, v kariéře žádný jiný dres nenosil.

Podobných klubistů nejen ve třetí lize moc není. „Je to moje srdcová záležitost,“ říká hrdě.

Na odchodu byl pouze jednou, když trenér Gazdoš začal stavět osmnáctileté dorostence a opory týmu Výmolu a Žilinského posadil mezi náhradníky. „V tu chvíli jsem měl zaječí úmysly, ale vedení klubu si se mnou sedlo a všechno jsme si vyříkali,“ tvrdí.

Nabídky měl také v době, kdy ještě střílel góly v divizi, ale všechny s díky odmítl. Nyní je v hledáčku Vigantic, odkud má přítelkyni, a kamarád střelce lanaří do Všechovic.