Karel Piták, expert Deníku pro Euro a bývalý reprezentant, už před duelem s Holanďany (a ve chvíli, kdy nevěděl o Daridových potížích) vyzýval: „Dal bych do sestavy Tondu Baráka.“

Nakonec se stalo, byl to dobrý tah. „V ofenzivě nás uklidnil. Má kreativitu, která chyběla,“ chválil Piták. Barák, rodák z Příbrami a syn známého mládežnického trenéra, se mu na dálku odvděčil za důvěru. A teď se chystá na Dány.

Jak na ně?
Sledujeme je celé mistrovství. V pondělí jsme si vyhodnocovali osmifinále, v dnešním volnějším dnu se to řešit nebude, spíš si všichni chceme trošku odpočinout, abychom se od zítřka mohli začít maximálně připravovat na čtvrtfinále.

Co během úterý zvládnete?
Den je individuálnější, každý si udělá, co potřebuje. K dispozici máme regeneraci, venkovní prostory, půjdeme si zahrát nějaký regenerační sport - tenis, beach volejbal, basket. Určitě něco vymyslíme. Ještě nám dobíhá regenerace po zápase, hodně hráčů bude v péči fyzioterapeutů. Od zítřka se začneme připravovat na Dánsko.

Bude to těžké, že?
Je to silný soupeř, stačí se podívat na jejich soupisku. Kvalita hráčů je vysoká, mají kvalitní hráče v defenzivě i ofenzivě, je to u nich dobře vyvážené. Předvádí velice zajímavý fotbal s vysokou náročností, aktivitou i individuální kvalitou. Musíme se na to dobře připravit.

Čekal jsem, že dostanu víc prostoru

V neděli jste poprvé nastoupil v základní sestavě. Jste se sebou spokojen?
Cítil jsem se velmi dobře, i když jsem nějakou dobu před tím neodehrál celý zápas. Pro každého hráče je zápasová kondice důležitá, je jiná, než ta tréninková. Ale nebylo to nic, s čím bych si před zápasem lámal hlavu. Z rytmu jsem úplně nevypadl, denně jsem trénoval. Byl jsem dobře připravený a v zápase se tak i cítil. V Budapešti bylo horko, zápas měl vysokou intenzitu. Na nás i na Nizozemcích bylo v posledních deseti minutách znát, že docházejí síly. Ale když člověk vede, únava se odbourává trošku jinak.

Věříte, že budete hrát i čtvrtfinále?
Měl jsem možná životní sezonu, celkově se nám to povedlo týmově, já se vezl na vlně. Přijel jsem na Euro s velkou pohodou a velmi dobře připravený. Ze začátku jsem čekal, že bych mohl dostávat víc prostoru, cítil jsme se dobře, věřil jsem, že týmu mám co dát.

Štvalo vás to?
Respektoval jsem jakékoliv rozhodnutí, soustředil se sám na sebe, abych se udržel připravený a týmu mohl co nejvíc pomoct. Snad se to v osmifinále povedlo, celý tým jsme odehráli velmi slušný zápas. Jsem rád ne až tak kvůli sobě, ale kvůli dění v Česku.

Bylo by lepší hrát v Kodani

Co máte na mysli?
Nějaká pozitivní zpráva, zvlášť po tom, co se stalo na Moravě, byla třeba. Po dlouhé době mohli fanoušci do hlediště v takovém počtu, to byl zážitek pro všechny. Moc to pro mě znamenalo, uspokojovalo mě to, že jsme do Česka dali takhle příjemnou zprávu a emoce. To bylo v tu chvíli nejdůležitější.

Měl jste v Budapešti rodinu?
Měl jsem tam hodně přátel, kamarádů, pro které jsem zařizoval lístky, pro ty své nejbližší. Pak tam byli další známí, které jsem potkal a poznával je na tribuně. Ti mi potom psali, bylo to hodně příjemné. Nejvíc jsem šťastný z toho, že jsem tam měl tátu, to pro mě moc znamenalo. Cítil jsem hrdost, přál si, aby tam se mnou byl a byl jsem za to opravdu moc rád.

V Baku to bude jiné…
Jednoznačně nás mrzí, že nemůžeme hrát jinde než v Baku, kam nemůžeme dostat fanoušky a naše rodiny. Tohle je pro mě nepochopitelné, stále to nedokážu překousnout a akceptovat. Třeba se to dalo hrát v Kodani. Sice by to bylo u nich v Dánsku, ale dostali bychom tam velký počet českých fanoušků, byl by to další svátek a zápas úplně o něčem jiném. Pořád bychom si drželi euforii, co máme do teď.