Česko díky tepelným i jaderným elektrárnám, jejichž produkce převyšuje tuzemskou spotřebu, patří k významným vývozcům elektřiny. Odborníci ovšem varují, že země se soběstačností v její výrobě nemůže počítat napořád. Ostatně už loni množství vyvážené elektřiny výrazně pokleslo. Zatímco v roce 2023 se do zahraničí vyvezlo devět terawatthodin (TWh) elektřiny, ještě v roce 2022 to bylo o pět TWh více. Už loni se ovšem výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren snížila, protože se kvůli nižší ceně vyplatila méně.

Česko loni elektřinu vyváželo zejména do Rakouska, na Slovensko a do Německa, které se nově po více než 20 letech stalo dovozcem elektřiny. Na čele žebříčku největších evropských vývozců energie je nyní Francie, Česku patří čtvrtá příčka.

Čím nahradit uhlí

Z analýz poradenské společnosti EGÚ Brno vyplývá, že vývoz elektřiny z českých elektráren bude v případě útlumu uhelné výroby ještě více klesat. Česko by proto už za pár let muselo elektřinu naopak dovážet. Aby se nestalo dovozcem, muselo by zejména uhelné elektrárny nahradit nové zdroje.

Z výrazného vývozce elektřiny se Česká republika promění v jejího dovozce. Podle ředitele strategie společnosti EGÚ Brno ale není potřeba se této změně bránit:

Česko totiž na rok 2033 plánuje odklon od uhlí. „Podle pesimistů uhelné elektrárny skončí dříve, protože budou prodělečné. V takovém případě by vypadla skoro polovina celkové výroby,“ uvedl analytik portálu CenyEnergie.cz Petr Woff.

Řešením by podle něj mohlo být zdvojnásobení kapacity jaderných elektráren. Vláda na konci ledna oznámila, že uvažuje o výstavbě čtyř nových jaderných reaktorů. „Tento projekt však patrně potrvá déle než do roku 2033, takže není pravděpodobné, že bychom uhlí plynule nahradili jádrem,“ konstatoval Woff.

Podle energetického analytika srovnávače Ušetřeno.cz Tomáše Vrňáka je však výstavba nových jaderných bloků nejistá a navíc se může výrazně prodražit. „To by v případě státního financování mohlo vést až k finančnímu kolapsu státu,“ obává se Vrňák. „Spotřebitelé by také mohli nové předražené bloky hradit novým poplatkem, podobně jako u obnovitelných zdrojů realizovaných především v roce 2010,“ připomněl.

Vysoká cena jaderných bloků může být kamenem úrazu rovněž podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy. Připomněl aktuální zkušenosti z Velké Británie, kde se buduje elektrárna Hinkley Point, jejíž stavba se stále více protahuje, a tedy pochopitelně výrazně prodražuje. Podle smlouvy z roku 2013 tam měly nové bloky dodávat elektřinu do sítě už loni a stavba měla vyjít v přepočtu na zhruba 480 miliard korun. „Spuštění se ale minimálně o sedm let odsouvá, nejdříve na rok 2030. Cena mezitím vyskočila na 1340 miliard korun,“ podotkl Kovanda.

Jednou z cest, jak nově vyrábět elektrickou energii, jsou stále populárnější fotovoltaické elektrárny, které nyní rychle přibývají zejména na střechách rodinných domů. „Pro distribuční soustavy a celonárodní energetický komfort ale nejsou směrodatné,“ konstatoval Woff. „Zjednodušeně řečeno, fotovoltaika a baterie může zachránit majitele rodinného domu, ale chudí důchodci v paneláku potřebují stabilní a cenově dostupný externí zdroj,“ prohlásil.

Chce to více zdrojů

Analytici se shodují, že odstavené uhelné elektrárny bude potřeba nahradit jinými zdroji. „Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby,“ uvedl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.

Mnohdy je proto zbytečné platit dodavatelům vysoké ceny podle starých ceníků:

Takové množství energie by ročně zhruba dokázalo vyrobit asi 28 nových jaderných bloků. Ani v hypotetickém případě jejich výstavby by ale stejně jen na jadernou energii nešlo spoléhat. „Spotřeba se během roku výrazně mění, především výroba z obnovitelných zdrojů energie výrazně kolísá. V soustavě je tedy třeba mít takzvané regulující zdroje, a těmi jaderné zdroje nejsou,“ vysvětlil Macenauer.

Elektřina se navíc zákazníkům do budoucna může prodražit nejen kvůli stavbě jaderných bloků, ale i z dalších důvodů. Jak kvůli opětovnému zavedení poplatků za obnovitelné zdroje energie, tak i kvůli vyšším platbám za distribuci, jističe a další služby. „Očekává se, že regulované poplatky budou v dalších letech nadále stoupat kvůli potřebě rozsáhlých investic do distribučních sítí a výstavbě dalších záložních zdrojů,“ dodal Vrňák.