Svěcený či Tříska. Sběratel vizitek z Litvínova se dostal do knihy rekordů

Z každé země světa alespoň jednu vizitku. Takový je sem Petra Havlíčka z Litvínova. Ještě mu pár desítek zemí chybí, včetně ostrovů v dalekých oceánech. Kdo má třeba Fidži či Nauru, může je českému rekordmanovi poslat. Bude moc rád. 

Petr Havlíček už shromáždil úctyhodné množství - přes 102 tisíc a ze 173 zemí světa. Jeho sbírka byla letos v červnu zapsána do České knihy rekordů jako největší v naší republice. „Můj první sen se mi splnil, už jsem v české guinessovce, a teď dělám na druhém snu, abych měl z každé země jednu vizitku,“ řekl Deníku 51letý sběratel, který pracuje na směny jako skladník a bydlí od klukovských let na panelákovém sídlišti Janov.

Režim válku s džínami nemohl vyhrát. Sběratel: Jedny z prvních měl Václav Neckář

Vizitky jsou jeho koníčkem, který ho spojuje s cizinou, mnohdy exotickou. Ve sbírce má například vizitku z francouzského departementu Mayotte v Indickém oceánu i kartičky s telefonními čísly od protinožců, z Nového Zélandu a Austrálie. Ne nadarmo má litvínovský sběratel na svém webu napsáno: Ve vizitkách může být celý svět.

„Z Asie mi chybí jenom šest zemí, ale teď mám na cestě vizitky z Bhútánského království a z Východního Timoru, takže čekám,“ řekl. O tyto vizitky si řekl přes Facebook a z Bhútánu mu je slíbil poslat jeden průvodce cestovní kanceláře. Sběratel řadu vizitek sehnal prostřednictvím ambasád a vstřícného Ministerstva zahraničí ČR.

Díky korespondenci se zastupitelskými úřady dostal třeba vizitku z Kuby. Také posílá hodně dopisů s prosbami o vizitku přímo hotelům nebo firmám ve vybrané zemi. Někdy mu vyhoví a vizitku pošlou, někdy ne. Dopisy ochotných dárců si schovává na památku. Samozřejmě také využívá internet, e-mailovou poštu či výměnu mezi sběrateli.

Některé sběratelské kousky získal tak, že na svých cestách vešel do budov, které ho zaujaly a poprosil tam o vizitku.

Třeba v Praze šel jednou s manželkou kolem ministerstva kultury, a tak vstoupil dovnitř a dal se do řeči s recepční. Měl velké štěstí. Náhodou procházel kolem tehdejší ministr Pavel Dostál, zaslechl hovor o vizitkách a připojil se. „Když jsem mu ukázal svůj vizitkář, tak mě pozval do kanceláře, dal mi svoji podepsanou vizitku a ještě mi dal pár cizích vizitek, které už nepotřeboval. Byl velice ochotný a velice milý. I kafe jsem dostal, takže na pana ministra rád vzpomínám,“ řekl sběratel.

Petr Havlíček z Litvínova má největší sbírku vizitek v ČRZdroj: Deník/Martin Vokurka

Pavel Dostál patřil spíše k výjimkám, protože podle sběratele je největší problém sehnat vizitky právě od politiků, ať už od komunálních, jako jsou starostové, nebo od hejtmanů, poslanců a senátorů.

„Asi se bojí, protože na mé dopisy většinou nereagují. Oslovil jsem všech čtrnáct hejtmanů, ale vizitky mám jen od dvou, z Ústeckého kraje a z Vysočiny,“ povzdechl si držitel českého rekordu.

Naštěstí má vizitky jiných známých osobností. Jsou to například houslista Jaroslav Svěcený, herec Jan Tříska, režisér Dušan Klein či básník Jiří Žáček.

Nemáte je doma? Kartičky sportovců mohou lidem vydělat i desítky tisíc korun

K cenným patří i speciální vizitka komunistického revolucionáře a jugoslávského státníka Josipa Broze Tita. Jedná se o jeho jmenovku bez telefonního čísla, pouze s uvedením funkce a vyobrazením státního znaku. „Nedávno mi poslala podobnou vizitku slovenská prezidentka,“ dodal sběratel, který oslovil i všechny české prezidenty, ale podle svých slov dosud neuspěl. V registru českých rekordů je však zapsáno, že má vizitky všech poboček amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Hodnotná je i jeho sbírka vizitek již neexistujících firem.

Přestože vlastní pozoruhodné kousky téměř z celého světa, sběrateli je nejbližší vizitka HC Dukla Jihlava. „Dal mi ji osobně jednatel klubu Bedřich Ščerban,“ řekl sběratel, rodák z Jihlavy.

Jak vlastně jeho sběratelství v Litvínově začalo?

Před 25 lety měli v rodině psa dalmatina a jeli s ním na mezinárodní výstavu psů v Litoměřicích. „Tam jsme dostali tři vizitky, které byly krásně udělané. Doteď je mám schované, protože mi bylo líto je vyhodit. No, a tak jsem to začal sbírat,“ shrnul stručně začátek svého hobby, které ho dovedlo k zápisu do knihy českých NEJ… S registrací jeho rekordu, což je placená služba, mu pomohl zaměstnavatel.

Dalším snem trpělivého pana Havlíčka, který živí rodinu a chodí na noční, je získat vizitky z hokejových klubů NHL nebo ze stájí Formule 1. A to není vše. Jeho starou láskou zůstávají Tatrovky, takže sbírá cokoliv, co se týká této slavné značky aut. Osobně se znal s Karlem Lopraisem, vítězem automobilových závodů Rallye Dakar v kategorii kamionů, a v roce 1991 byl jako člen Tatra klubu v Dakaru. „Já prostě Tatrovky miluji. Kdybych měl peníze, tak bych chtěl Tatru 603 nebo 613,“ svěřil se sběratel.

Tyto známky se vyplatí mít. Je to skvělá zbraň proti inflaci

A není sám. „My jsme taková sběratelská rodina. Moje manželka sbírá pohledy. Má jich jenom dvacet tisíc, ale má je ze sto osmdesáti zemí světa. Syn sbírá poštovní známky a dcera kapesní kalendáře,“ dodal pan Havlíček, který uvažuje o členství v Klubu sběratelů kuriozit.

Letos na jaře vystavoval vizitky v litvínovské knihovně. Byla to už jeho pátá výstava v ČR. Samozřejmě má i své osobní vizitky v české i anglické verzi, aby je mohl posílat do celého světa s žádostmi o cizí. Na té své má napsáno: Petr Havlíček, sběratel vizitek.