Kliknutím zvětšíte„Jsem šťastný, že jsem prohlídku stihl, protože jsem přijel vlakem z Plzně, kde nás zdrželo zpoždění. Mám rád celou Francii, jako bývalý škodovák jsem zblízka poznal francouzské tratě i depa,“ řekl při prohlídce Deníku důchodce František Remta, který se TGV dokonce kdysi svezl během pracovní cesty, kde působil jako překladatel při školení prvního českého strojvůdce vlaku Pendolino.
Souprava, která je nyní v Česku, začala jezdit v 80. letech mezi Paříží a Lyonem. TGV 16 je dnes posledním plně funkčním celkem z generace PSE a jediným muzejním rychlovlakem v Evropské unii. Do důchodu šel v roce 2018 po úctyhodných více než 13 milionech najetých kilometrů.
„Kulatý motor je seshora přimontovaný k soupravě. U ostatních vlaků jsou motory přimontované k podvozku. To znamená, že podvozky u TGV se vůči motoru hýbou. Řeší to takzvaný kardan, což je tyč, která se umí zkracovat i prodlužovat a zároveň otáčet. Tím se pohánějí podvozky,“ shrnul unikátnost technologie TGV během pražské prezentace Matyáš Hron z Odboru přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic.
Prezentační stroj pohání 12 motorů, které jsou po dvou připojeny ke třem vozům na obou krajích. Zajímavostí je, že motory jsou stejnosměrné a poměrně málo výkonné. Jejich síla je ve spojení energie.
Během tour po české železnici táhne rychlovlak bez pasažérů lokomotiva a TGV se stará jen o brzdění. Na trati mezi Brnem a Jihlavou by lokomotivy třeba nebylo, nasazení samotného vlaku by ale muselo předcházet časově náročné ověření elektromagnetické kompatibility.
Prezentační souprava má celkem deset vozů – dva hnací a osm vložených. Její celková délka je 200 metrů. Nechybí místa pro zavazadla, pojízdný bar, bistrovůz a také služební oddíl. Aktuálně má jednotka 238 míst ve druhé a 104 míst v první třídě.
„Slibovat nelze nic“
Dalšího odborníka ze Správy železnic jsem se během exkurze zeptal, kde v Česku vznikne první vysokorychlostní železnice. „Bude to úsek z Prahy do Poříčan,“ odpověděl Jan Janoušek. Kolega ho ale zpovzdálí korigoval se slovy, že „nelze nic slibovat, protože nevíme, kde se zadrhne územní řízení nebo něco podobného“. „V úvahu připadá úsek Praha – Poříčany, z Brna směrem na jih nebo z Prosenic směrem na Ostravu,“ zněla pak diplomatická reakce.
Do diskuse jsem se snažil vnést trochu humoru konstatováním, že tedy půjde o malou soutěž mezi Prahou, Brnem a Ostravou. „Bude to spíš malá soutěž mezi nejmenším odporem a nejrychlejším úřadem,“ trumfli mě pak do problematiky zasvěcení pánové. „My se můžeme snažit, ale je to jako u dálnic. Když si někdo postaví hlavu, tak to může původní harmonogramy ovlivnit. Horizont je každopádně takový, že výstavba prvního úseku může nastat po roce 2025, samotný provoz pak kolem roku 2030. Není to jen tak,“ dodal k perspektivě rychlovlaků v Česku Jan Janoušek.
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
