Výjimku představuje jenom pár míst v regionu, kde se skrze karpatský flyš prodraly na povrch starší geologické útvary. Jejich složení je výrazně odlišné od běžných povrchových hornin a tím pádem se v nich vyskytují, pro karpatské prostředí, i nezvyklé fosilie. Například kolem Choryně je možné najít pozůstatky prvohorního tropického pralesa. Své zastoupení zde mají různé kapraďorosty, plavuně nebo jednoduché stromy.

V Lešné-Jasenici je zase ve vápencovém lomu dochován zlomek druhohorního korálového útesu, který nabízí detailní pohled do druhově bohatého a pestrého života pod mořskou hladinou v závěru jurského období, tedy do doby, kdy se po pevnině proháněli ikoničtí dinosauři. Zajímavou skupinou jsou také tzv. ichnofosilie. V tomto případě nejde o zachovalý zbytek uhynulého organizmu, ale o stopy po jeho činnosti. Může jít o doklady hrabání, lezení, požeru nebo odpočinku. Zřejmě nejvýznamnější nálezy však patří do období třetihor. Tato epocha představuje poslední období, kdy se na našem území nacházelo moře. Typické fosilie představují ostatky tzv. kostnatých ryb, které v malém počtu doplňují nálezy drobných pozůstatků žraloků. Třetihorní valašské lokality často udivují kvalitou zachování zkamenělin – zejména u kostnatých ryb se dochovávají vysloveně miniaturní detaily a i proto zde bylo popsáno několik úplně nových druhů.

Pokud se chcete o tajemných obyvatelích dávnověkého Valašska dozvědět více a spatřit je na vlastní oči, navštivte Muzeum regionu Valašsko – zámek Kinských, kde bude od 13. 12. 2022 k zhlédnutí výstava Zkamenělá moře Valašska.

Samuel Španihel, archeolog Muzea regionu Valašsko