Místní příslušníci gestapa nezaháleli a už od letních měsíců roku 1939 probíhalo vyšetřování občanů ve Valašském Meziříčí. Byly sestavené seznamy „nepohodlných“ osob a jednalo se zejména o představitele inteligence, příslušníky československých legií za první světové války, funkcionáře Sokola, stoupence a především vedoucí funkcionáře komunistických nebo sociálně demokratických stran.

close Pohled na náměstí ve Valašském Meziříčí z doby okupace info Zdroj: Fotoarchiv Muzea regionu Valašsko, se souhlasem zoom_in Pohled na náměstí ve Valašském Meziříčí z doby okupace

Tyto události jsou dnes známé jako „akce A“, která probíhala na území Protektorátu, okupovaného Rakouska i Německa. Cílem bylo preventivně zamezit protiválečné akce a odpor veřejně známých či vlivných lidí, kteří by se chtěli účastnit na protiválečné propagandě či odporu v jakékoliv formě. Tato akce měla sloužit i jako forma varování českého obyvatelstva před účastí na sabotážních aktivitách. Ve spolupráci s představiteli místní NSDAP a četnictva začalo gestapo souběžně se zahájením války 1. září 1939 v ranních hodinách zatýkat obyvatele Valašského Meziříčí a Vsetína, kteří měli být posléze předáni gestapu v Ostravě. Toto zatýkání se týkalo přibližně tří desítek osob.

Po zadržení byly osoby přesunuty do Moravské Ostravy, odkud se většina z nich ještě v průběhu září či října 1939 vrátila domů. Mezi nimi byl například meziříčský profesor Emil Dlask nebo lékař Otto Levý. Někteří z obyvatel města se po zatčení domů ale už nikdy nevrátili. Několik vězňů, mezi kterými byl například advokát Rudolf Altenstein, Jaroslav Šindelář či příslušník československých legií Josef Podzemný se už na svobodu nedostali a zemřeli po několika letech v internaci v jednom z koncentračních táborů.

Andrea Mrštinová, historička Muzea regionu Valašsko