Zdaleka ne všude na světě je podzim tak barevným a pestrým obdobím, jako v našich zeměpisných šířkách. Pozorný průzkumník přírody si všimne prvních známek příchodu podzimu již na konci srpna – dříve uzpívané ptactvo přestává koncertovat, stěhovaví ptáci odlétají do jižních krajů, zvířata chystají zásoby a na krásně zbarvených stromech dozrávají jablka a hrušky.

Jaký je význam podzimního zbarvení listnatých stromů? Běžná zelená barva listů je způsobena převládajícím fotosyntetickým barvivem chlorofylem. Ten v době vegetace zachycuje sluneční energii a v procesu fotosyntézy vytváří látky důležité pro růst rostliny.

S příchodem podzimu stromy snižují svou aktivitu, důležité látky jsou odváděny do větví a kořenů, kde jsou uloženy na přežití nepříznivých podmínek zimního období. Klesá také aktivita fotosyntézy a pomalu se začíná rozkládat i zelený chlorofyl.

Ten uvolňuje místo pro žlutá, oranžová a červená barviva, která jsou v listech také obsažena a která jsou proti rozkladu podstatně odolnější.

Každá rostlina, každý strom i každý list má jednotlivých barviv rozdílné množství a výsledné zbarvení je výsledek jakéhosi smíchání obsažených barev. Vznikají nám tak různé škály od žluté až po červenohnědou.

Na druhou stranu je podzim obdobím melancholickým. Dny zkracují a noci prodlužují, příroda utichá a odpočívá, aby se na jaře zase mohla v plné síle probudit.

Jan Husák, Muzeum regionu Valašsko