Dne 22. července 1919 vstoupil v platnost zákon o veřejných knihovnách obecních, který uložil všem obcím v Československé republice za povinnost zřizovat veřejné knihovny. Nebudovalo se ale „na zelené louce“, veřejné knihovny na Valašsku vznikaly na základech stávajících spolkových knihoven, z knihoven farních a školních a na některých místech již obecní knihovny existovaly: Rožnov pod Radhoštem (Česká veřejná knihovna občansko-národní, založena roku 1872), Valašské Meziříčí (Veřejná knihovna a čítárna, osamostatněna roku 1909) Nový Hrozenkov (Obecní knihovna, založena roku 1885).

Ve Vsetíně se ihned po válce dne 20. prosince 1918, ještě před vydáním zákona, zastupitelstvo usneslo, aby místo čestného občanství T. G. Masarykovi „zřízena byla na náklad obce veřejná knihovna Masarykova a čitárna“. Podle těchto prvotních návrhů měla být knihovna umístěna v prostorách stávající knihovny Snahy, jejíž fond měl být základem nové knihovny. Obec na ni plánovala věnovat 2 000,- K a přislíbila každoroční dotaci. Do fondu nové knihovny se počítalo i s knihami od Sokola a dalších spolků.

I přes dobré startovní podmínky, které na Vsetíně díky působení spolku Snaha byly, a přestože v celostátním průzkumu z března roku 19191 již Masarykova veřejná knihovna na Vsetíně figurovala (v jejím fondu se mělo nacházet 3 000 knih), si musela knihovna na konečné usnesení o zbudování počkat. Stalo se tak u příležitosti oslav 70. narozenin T. G. Masaryka, kdy bylo v mimořádném zasedání 7. března 1920 znovu navrženo a přijato, aby „zřízena byla na Vsetíně veřejná knihovna Masarykova a čítárna a aby, pokud se nenajde vhodných místností, umístěna byla veřejná knihovna v zasedací síni obecního zastupitelstva.“2

close Zasedací síň v Nové radnici, kde měla knihovna vlastní skříň. info Zdroj: Pozdrav ze Vsetína. Vsetín: Městský úřad, 1999 zoom_in Zasedací síň v Nové radnici, kde měla knihovna vlastní skříň.

Druhým bodem, na kterém se zastupitelé toho dne dohodli, bylo postavení Masarykova chudobince. Zjevnou zálibu ve jméně našeho prvního prezidenta (jen na Vsetíně existovala i Masarykova liga proti tuberkulóze, Masarykův letecký klub, v rámci oslav 80. narozenin T. G. Masaryka bylo založeno Masarykovo gymnázium) lze odvodit od dobové hrdosti vsetínských obyvatel, kteří se roku 1907 velkou měrou zasloužili zvolení T. G. Masaryka do říšského sněmu.

close Zápis o mimořádné veřejné schůzi obecního zastupitelstva dne 7.3.1920, kde bylo rozhodnoto zřídit Masarykovu veřejnou knihovnu a čítárnu. info Zdroj: SOkA Vsetín, AM, inv. č. 34 zoom_in Zápis o mimořádné veřejné schůzi obecního zastupitelstva dne 7.3.1920, kde bylo rozhodnoto zřídit Masarykovu veřejnou knihovnu a čítárnu.

Po tomto usnesení Snaha ihned darovala knihovně několik stovek knih a odprodala jí i velkou žalusijovou skříň na knihy. Dle zprávy z 15. června 19203 čítala knihovna 800 svazků a na její výlohy se vydalo 2 500,- K. Tato zpráva dále uvádí, že s provozem se započne v září, což se ale nenaplnilo. I přes urgence volající po zpřístupnění knihovny byla teprve 30. prosince 1920 jmenována knihovní rada a knihovník. Knihovna byla umístěna v provizoriu zasedací síně vsetínské radnice a k jejímu otevření došlo 2. února 1921.4

Autorka textu: Mgr. Jana Vaculíková, Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Zdroje:
Protokoly o schůzi městského zastupitelstva [1918,1920]. SOkA Vsetín, AM, inv. č. 34 a 35.
Zápisy městské rady, 1920-1924. SOkA Vsetín, AM inv. č. 21.
Vsacké noviny, 1919; Noviny zpod Radhoště, 1921.

1 BALAŠ, Robert. Jak jest postaráno o lidové knihovny na Moravě a ve Slezsku. Kniha. Roč. 1, č. 2 (25.11.1919), s. 17-19.
2 Zastupitelstvo města Vsetín, 7.3.1920. SOkA Vsetín, AM inv. č. 34.
3 Městská rada, 15.6.1920, v odpovědi na dotazník z 28.4.1920. SOkA Vsetín, AM inv. č. 21.
4 Noviny zpod Radhoště. Ve Valašském Meziříčí, roč. XXIII, č. 5, 29.1.1921.