Díky řemeslnému umu místních tkadlen je na restaurátorském pracovišti již od počátku jeho fungování preferována klasická – časově, finančně a technicky náročná – rekonstrukční metoda „jehly a nitě“. Jedná se o postup, který ve srovnání s dalšími používanými restaurátorskými přístupy plně respektuje tkalcovskou tektoniku textilního díla a uměleckou autenticitu gobelínu. Rekonstrukcemi poškozených či chybějících fragmentů pak přispívá k vizuální celistvosti tapiserie a ke znovuzrození jejích estetických kvalit.

Nicméně každé restaurované dílo představuje individuální problém k řešení, který je podmíněný stářím artefaktu a jeho dochovaným stavem, kvalitou textilního materiálu a mírou jeho degradace, použitými barvivy, četností a charakterem předcházejících laických i profesionálních oprav a předpokládaným využitím díla. Proces restaurování je tak cestou hledání a nalézání jak celkové koncepce restaurátorkého počinu, tak i dílčích rozhodnutí, která činní vedoucí restaurátorského týmu – akad. malíř Jan T. Strýček, výtvarník a ředitel Moravské gobelínové manufaktury, spol. s r. o.

Vedle restaurování historických tapiserií se ve valašskomeziříčské gobelínce ručně tvoří i nové realizace (gobelíny i koberce). Obě činnosti se dle slov Jana T. Strýčka pozitivně ovlivňují, „rozvíjejí a kvalitativně rostou ve vzájemně se obohacující přirozené koexistenci“.

Reprezentativní ukázky z restaurátorské praxe i vlastní tvorby Moravské gobelínové manufaktury, sídlící ve Valašském Meziříčí, jsou v současnosti k vidění na výstavě Půl tisíciletí gobelínů: Historie a současnost. Ta se koná na zámku v Moravské Třebové až do 30. září a je společným dílem J. T. Strýčka a tamějšího muzea.

Olga Méhešová, historik umění Muzea regionu Valašsko

Čechomor s Kandráčovci ve Starém Hrozenkově.
VIDEA, FOTO: Starý Hrozenkov si podmanil Čechomor společně s Kandráčovci
Hudebnice Solvana zahraje v Lešné u Meziříčí na křišťálové mísy.
Hudebnice Solvana zahraje v Lešné u Meziříčí na křišťálové mísy