Další tři výrazné planety nalezneme na ranní obloze. Jsou to Mars, Jupiter a Saturn. Ty spolu v první polovině jara rozehrají úžasné představení vzájemných konjunkcí a těsných přiblížení. A občas se do tohoto „divadla“ zapojí i Měsíc.

Orientaci na jarní obloze nám usnadní tzv. Jarní trojúhelník. V tomto případě se nejedná o souhvězdí, ale o tři jasné a nápadné hvězdy které spolu na obloze vytvářejí rozsáhlý rovnoramenný trojúhelník. Jsou to Regulus (souhvězdí Lva), Spika (Panna) a Arcturus (Pastýř).

Samotné jarní hvězdné nebe bohužel neoplývá spoustou krásných a pozorovatelsky vděčných objektů, jakými jsou například mlhoviny nebo hvězdokupy. Je to způsobeno tím, že se díváme mimo disk naší galaxie "Mléčné dráhy", takže hustota hvězd a dalších objektů je zde nepoměrně nižší než na obloze letní nebo zimní. Přesto i tak zde nalezneme vhodné cíle k pozorování.

Například vysoko nad jihozápadním obzorem nalezneme v souhvězdí Raka otevřenou hvězdokupu M44 Jesličky, které patří k nejsnáze pozorovatelným objektům. Na dostatečně tmavé obloze je viditelná i pouhým okem. Pokud si však vezmeme na pomoc triedr, můžeme rozlišit několik desítek žlutavě bílých hvězd rozesetých v oblasti o průměru dvou měsíčních úplňků.

Ke konci jara se nad východním horizontem začne postupně objevovat charakteristický obrazec souhvězdí Herkula, které nám nabídne kulovou hvězdokupu M13, patrně nejkrásnější na naší obloze. A to už bude neklamná známka blížícího se léta.

Autor textu: Martin Leskovjan, Muzeum regionu Valašsko, odd. Hvězdárna Vsetín