Stejného roku jako ve Valašském Meziříčí, jen o několik měsíců dříve, byly schváleny stanovy hasičského spolku také v sousedním městečku Krásně. A tak již od 15. května 1872 se mohlo Krásno pyšnit vlastním hasičským spolkem. Krásenští hasiči měli k dispozici kromě dvou stříkaček s 500 metry hadic také cisternu na vodu, nový vůz pro dopravu družstva, 9 žebříků, 16 košů, 2 háky, náčelnickou lucernu a řadu jiné výbavy.

Všechno vybavení bylo uloženo v hasičské kůlně u krásenské radnice. Požární řád z roku 1872 dbal na pořádné plnění povinností ponocného a čtvrtletní kontroly komínů. Rovněž stanovoval odměnu majiteli koní, který jako první v případě požáru své koně do stříkačky zapřáhl. Hrabě Rudolf Kinský, tehdejší starosta městečka Krásna, nechal v 80. letech 19. století u krásenské radnice postavit hasičskou zbrojnici, koupil dvoukolovou a čtyřkolovou stříkačku a pojízdný vysokozdvižný žebřík. Hrabě Kinský také nechal do bytu meziříčských a krásenských hasičů zavést elektrické zvonky ovládané z radnice. Jedno zazvonění znamenalo požár v Krásně, dvě požár v Meziříčí a tři v okolí. Následkem toho byla zrušena funkce ponocného, který dosud ohlašoval oheň velkou troubou.

První meziříčská stříkačka je zmiňována již v požárním řádu z roku 1787, součástí technického vybavení sboru byla i řada žebříků, hadic, svítilen a košů na vodu. Vedle boje s ohněm byla nedílnou součástí činnosti hasičského sboru také příprava kulturních akcí, především tanečních zábav a plesů, později se meziříčští hasiči začali věnovat i ochotnickému divadlu.

Gastro Brod Festival 2022.
FOTO: Gastro Brod Festival 2022. Lidé ochutnali hmyzí lízátko či kozí zmrzlinu

Zdárný rozvoj spolku přerušila 1. světová válka, kdy členové všech hasičských spolků ve městě měli mimo jiné za úkol dopravovat raněné do lazaretů, navíc více než ¾ členů hasičských sborů bylo povoláno na frontu. Zdárný poválečný rozvoj spolku však narušovaly spory se sousedním, donedávna spřáteleným sborem v Krásně. K ukončení nevraživosti mezi oběma sbory došlo teprve roku 1935, kdy byl krásenský sbor nadobro připojen k meziříčskému.

Roku 1926 byl zřízen vzdělávací odbor spolku s cílem povznést upadající vzdělavatelskou a osvětovou činnost. Tento krok se jevil velmi prozíravým hlavně z hlediska nastupující hrozby fašismu, neboť v době nacistické okupace patřily hasičské spolky k nemnohým, které si nacisté netroufali zrušit. Členové meziříčského hasičského sboru nebyli povinní nastoupit na pracovní povinnosti v Říši, proto doba 2. světové války znamenala obrovský příliv členů do sboru, který tehdy navíc často suploval činnost Červeného kříže.

V 50. letech se hasičský sbor dále aktivně věnoval činnosti osvětové, koncem 60. let navázal úspěšnou spolupráci také s místními podnikovými požárními útvary n. p. Urxovy závody a n. p. Tesla.

Krajské kolo ve šplhu a silovém čtyřboji.
Krajské kolo ve šplhu a silovém čtyřboji. Cenu získali i studenti ze Vsetína

Tragický požár obytného věžového domu v Havířově roku 1969 se stal impulsem k dalekosáhlým změnám v organizaci hasičstva. Ve Valašském Meziříčí se začala v roce 1970 budovat nová hasičská zbrojnice a roku 1975 vznikl profesionální požární útvar, na který pravomoci a povinnosti původního hasičského sboru v plné míře přešly.

Připomínkou dávné historie hasičských spolků na Valašsku je i parní stříkačka hasičského sboru krásenských skláren, která byla vyrobena v roce 1900 a po znovuotevření zámku Kinských je zde opět k vidění.

Ivana Spitzer Ostřanská, historik Muzea regionu Valašsko