K jídlu a gastronomii mám velice blízko, vyučil jsem se totiž kuchařem. Věděl jsem o sobě, že toho dokážu rychle hodně sníst a chtěl jsem to někde zkusit. Před 16 lety bylo ve Svitavách předkolo vizovického Trnkobraní, tam mě kamarádi vyhecovali na soutěž v pojídání knedlíků. Soutěž jsem vyhrál a postoupil tak do finále. Začátky byly těžké, ale postupem času jsem se vypracoval. Jenom za minulý rok mám odsoutěženo 46 vyhraných soutěží, plus účinkování v televizi, rádiu. Stihl bych i více, někdy jsou soutěže třeba v jeden den na třech místech, ale to se opravdu stihnout nedá.

Jednou se mi však podařilo vyhrát i pět soutěží v jediný den na zabijačkových hodech v Brně. Na soutěže se nijak nechystám, ani netrénuji, ono jich je tolik, že vlastně trénuji přímo na soutěžích. Zkoušel jsem třeba vypít 5 litrů vody za pár minut, abych si roztáhl žaludek, ale už to nedělám.

Co se týče rekordů, tak z posledních soutěží můžu zmínit pojídání tří nejsmradlavějších jídel světa. Snědl jsem naráz, jako jediný na světě, v Brně na GO to Foodparku, postupně za sebou jmenovitě Hákarl, který je vražednou kombinací močovinou páchnoucího nakládaného zkvašeného žraločího masa, které je zasyrova prudce jedovaté. Chuť šla, ale zápach byl šílený. Dále Surstromming, to je zkvašené rybí maso, které je v Guinnessově knize rekordů zapsané jako nejsmradlavější jídlo světa. Jedl jsem ho už pojedenácté, smrdí jako zkažené přesolené maso, chuťově je hrozný, okamžitě vás to natáhne na zvracení. Snědl jsem vždy celou plechovku i s kostmi, navrch vypil i lák. A nakonec Durian. Taky smrděl, ale byl aspoň sladký. Dal jsem dva velké kusy. Byl to fakt hrozný puch, na výstavišti pak museli na hodinu pustit centrální klimatizaci.

Jaroslav Němec alias Maxijedlík