Broušené či leptem dekorované sklo patří po staletí na svátečně prostřené stoly. Exkluzivita nápojového skla bývá povýšena i zlacením či vyžitím barevného skla – k těm nejluxusnějším bezesporu patří zlatý rubín. Temně rudou barvu sklu skutečně propůjčuje zlato a asi každá větší sklárna má svou verzi příběhu o tom, jak (ideálně za shromáždění celé huti) sklo barvíval samotný majitel vhozením zlaté mince do pánve se žhavou sklovinou.

Jak by asi vypadal příběh o barvení jantarového skla?
Jantarové barvy je možné dosáhnout přísadou obsahující uhlík. Nicméně samotný uhlík není tím chemickým prvkem, který sklo zabarví. Tím je síra, obsažená v Glauberově soli – jedné ze standardních přísad sklářského kmene užívané ve 30. a 40. letech 20. století ve sklárnách ve Valašském Meziříčí – Krásně či v Karolinině huti.

K dosažení „ambru“, jak skláři jantarově žluté sklo nazývali, je možné použít v podstatě jakoukoli organickou látku. Generální ředitel Českomoravských skláren František N. Paraubek ve své knize Sklářské besedy (1944) uvádí, že k osvědčeným patří „…sečka, sláma, seno, piliny, saze, uhlí, koks, grafit a kravinec.“

Zajímá vás, jestli bylo luxusní nápojové sklo z Karolininy huti barveno tím, co bylo vymeteno z chléva či komína?
K rozřešení tohoto technologického bonbónku přispěl vzorník barevných skel z let 1933 – 1943, který se v budově vyhaslé sklárny dochoval. Z 28 vzorků je možné vyčíst nejen kvalitu a barevné spektrum výrobků jedné z nejúspěšnějších československých skláren, ale i složení sklářského kmene.

Letos by sklárna oslavila své 160. narozeniny, a přestože se jich už nedočkala (v loňském roce ukončila provoz), kulaté výročí je připomenuto výstavou, která je od 15. června k vidění na vsetínském zámku. Kromě obdivování historických i soudobých exponátů je možné si prohlídku zpestřit i některou z her, seznamujících se zajímavostmi z produkce karolinské sklárny. A právě ony obsahují informaci, zda si o svátcích s prarodiči náhodou nepřipíjíte ze skleniček barvených kravskou mrvou.

Kamila Valoušková, historička umění Muzea regionu Valašsko