Od těch časů býval nepostradatelnou součástí vánoční výzdoby zprvu kostelů, později i samotných domácností dávných Valachů betlém, zobrazení příběhu Kristova narození s nepostradatelnými svědky, pastýři. O nich, jejich cestě do Betléma a darech, které Ježíškovi přinesli, se dochovalo také velké množství valašských vánočních koled. Zvláštní formou koledních obchůzek na Valašsku jsou vánoční pastýřské hry, které se prováděly v celém adventním čase a obsahovaly příběhy ze života valašských pastevců. Začínají andělským zvěstováním Kristova narození, probuzením pastýřů a jejich poradou, jaké donesou Jezulátku dary.
Obliba vánočních koled a písní je na Valašsku živá dodnes a jejich děj se v několika podobách dochoval také ve sbírkách Muzea regionu Valašsko. Než budou znovu nastudovány a představeny veřejnosti, ještě chvíli potrvá, ale již nyní se můžete těšit na tradiční Rybovu Mši vánoční, která se bude po několikaleté pauze zapříčiněné rekonstrukcí opět konat 22. prosince v kostele Nejsvětější Trojice ve Valašském Meziříčí. V souvislosti s připomenutím 150. výročí narození sběratele lidových písní a hudebního skladatele Jana Nepomuka Poláška plánujeme v příštím roce pro adventní čas vzkřísit dokonce i Poláškovu Valašskou mši vánoční, která byla naposledy uvedena v roce 1943 ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Valašském Meziříčí, a jak dokládá přípisek v Poláškově pozůstalosti, stalo se tak „s fenomenálním úspěchem“.
Ivana Spitzer Ostřanská, historik Muzea regionu Valašsko
