Jak se blížil konec druhé světové války a osvobození bývalého Československa, německé četnictvo ustupovalo. Bylo vidět, jak městem projíždějí armádní transporty. Město opustili už téměř všichni včetně okresního hejtmana.

Čím víc němečtí vojáci ustupovali, tím víc přebíralo vedení zpět české obyvatelstvo. Vlaková doprava byla prakticky odstavena – vlakem se dalo dostat jen do okolních měst. Dělnictvo zůstávalo doma, případně z odstavených vlaků vybíralo vše, co se dalo odnést – mouku, vlnu a další zboží.

V okolí Valašského Meziříčí probíhaly boje s německými vojáky, kteří neměli téměř šanci uniknout. Dne 4. května 1945 jednotky československé armády osvobodily Vsetín, o den později byl osvobozen i Rožnov pod Radhoštěm. Boje ve Valašském Meziříčí měly ale ještě chvilku pokračovat.

Příslušníci německých jednotek, kteří ještě v oblasti města zůstali, měli speciální pokyny k destrukci. Jejich cílem měly být důležité objekty ve městě – nádraží a koleje. Destrukce se povedla, od hořících vagonů se postupně vznítilo i nástupiště na nádraží. Nálože odpálily a poškodily i mosty u nádraží.

V době, kdy v Praze vypuklo 5. května 1945 povstání, započaly boje i v Meziříčí. Sovětská armáda postupovala z více stran – jak z Rožnova, tak ze Vsetína. Rudá armáda začala strategicky ničit německé postavení, přičemž boje pokračovaly i druhý den. Německá destrukce si vyžádala odpálení náloží pod dalšími mosty. Rudá armáda však systematicky ničila poslední zbytky boje ve městě.

V noci z 6. na 7. května boje postupně utichly. Ve městě zanechaly poměrně velké škody. Množství domů bylo, podobně jako po bombardování, zničeno, či do základů vyhořely. Rabování německé armády připravilo lidi o značnou část jejich majetku – kradlo se prádlo, šatstvo, potravinové zásoby, dokonce i dobytek. Jako valná část konfliktů, ani tento se neobešel beze ztrát na životech. Při osvobozovacích akcích zemřelo 15 příslušníků sovětské armády.

 

Autorka textu: Andrea Mrštinová, historička Muzea regionu Valašsko