Inspirací pro hudební tvorbu byly dávným valachům a bačům na horských salaších pastýřské melodie opěvující betlémské pastýře. Narození Ježíška ve chlévě inspirovalo lidové skladatele k oslavným a veselým písním, v nichž opěvovali radostnou betlémskou událost, se zaujetím líčili scény s andělem a pastýři, scény u jesliček, kdy se pastýři první přišli poklonit novorozenému Ježíškovi, když tři králové přinesli dary. Dodnes jsou jistě každému známy tyto milé vánoční písně s ústřední motivací – pastýřům se ukáže hvězda, za ní i se svými stády spěchají a nesou ze svého skromného majetku dary – ovečku, beránka, kožešiny, sýr, chleba aj. Mnohé staré valašské koledy jsou pozůstatkem právě vánočních salašnických zpěvů či celých betlémských her.

Lešetínský fašank 2023.
FOTO, VIDEA: Maškary, hudba, skvělé jídlo. Najdete se na Lešetínském fašanku?

K osobitým projevům obyvatel horských oblastí patřily též písně žatevní či písně zpívané u ostatních prací v přírodě. Tak helekačky byly nejčastěji zpívány mladými děvčaty, které pásly na pasekách koně a dobytek. Jejich zpěvy se nesly mezi kopci a stráněmi; tak se dorozumívaly i na velké vzdálenosti nebo si krátily dlouhou chvíli při pasení. Zpravidla o žních se zpívaly hečené – popěvky s dlouze drženými tóny, které následně tvoří ozvěnu.

Polášek věnoval při svém putování valašskou krajinou pozornost také odzemku, tanci, který pro nedostatek tanečnic valaši na salaších tančili jako sólový mužský tanec, kdy mezi sebou závodili v dovednosti a mrštnosti, s čímž se pak v údolí „při muzice“ dokázali náležitě pochlubit. Valašské horské salaše, resp. její obyvatelé, daly v neposlední řadě vzniknout i dřevěným vrtaným píšťalám, tzv. „přebíracím“, o sedmi dírkách, známějším jako fujary. Na ně pasáci pískali melodie, které si sami vymýšleli – a které si pan Polášek tak rád zapisoval.

Fotograf Jiří Baran zachytil Pustevny poslední lednovou neděli tak, jak je obvyklé.
OBRAZEM: Beskydská metropole opět nezklamala. Takto plno je na Pustevnách stále

Pokud si chcete některé ze zapomenutých pastýřských hudebních nástrojů prohlédnout, máte příležitost – v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí je až do května letošního roku k vidění výstava připomínající jak sbírání lidových písní, tak kořeny, z nichž na Valašsku vyrostly.

Ivana Spitzer Ostřanská, historik Muzea regionu Valašsko

Večerní Valašské muzeum v přírodě pohledem z dronu i ze země.
FOTO: Večerní Valašské muzeum v přírodě nejen z výšky. Je úchvatné. Podívejte se