Po skončení Národopisné výstavy se však často řešil problém, kam s nashromážděnými předměty. Ideálním řešením bylo založení lokálního muzea, pokud už v oblasti nějaké neexistovalo, jak tomu bylo v případě Valašska – to se mohlo pyšnit muzeem ve Valašském Meziříčí již od roku 1884.

Existence muzea či muzejního spolku byla jedna věc, vhodné a trvalé prostory pro uskladnění přibývajících sbírkových předmětů věc druhá. I meziříčské muzejní sbírky se stěhovaly mnohokrát.

V prvním roce aktivní sběratelské činnosti členů nové Musejní společnosti poskytl prostory pro uchovávání sbírek Alois Mikyška v prostorách své Občanské záložny, roku 1897 se přemístily do domu Huga Kosterky na náměstí, vysoký nájem zde však podnítil další stěhování sbírek, tentokrát do budovy radnice v roce 1904.

Po dokončení rekonstrukce se budou sbírkové předměty stěhovat do velkokapacitního regálového systému.Po dokončení rekonstrukce se budou sbírkové předměty stěhovat do velkokapacitního regálového systému.Zdroj: se souhlasem MuRV (Fotoarchiv MuRV)

Roku 1922 nalezlo muzeum azyl v dalším provizoriu, tentokrát v Zemském ústavu pro hluchoněmé, o pět let později se vrátilo znovu na radnici, než byla muzejní expozice konečně zpřístupněna veřejnosti v nové budově spořitelny na náměstí v roce 1929. Zájmu návštěvníků se tam sbírkové předměty těšily ale jen deset let, neboť přišla 2. světová válka, kterou musely přečkat v bednách v suterénu finančního ústavu.

Válku sice sbírky přežily v pořádku, ale činnost Musejní společnosti už se vzkřísit nepodařilo (ve změněných společenských podmínkách už fakticky ani nebyla možná), v roce 1948 proto byly sbírky předány do majetku města, které se zavázalo zajistit řádné prostory pro jejich uložení a prezentaci. Tehdy nalezly definitivní azyl v prostorách zámku Kinských – i odtud si však už dvakrát „odskočily“.

Poprvé v 70. letech, kdy se z důvodu chystané rekonstrukce krásenského zámku přesouvaly do zámku Žerotínů, podruhé počátkem roku 2020, kdy byly kvůli nynější generální rekonstrukci přemístěny do prostor bývalého kláštera v Zašové. V krásenském zámku už je však nyní vše připraveno pro jejich návrat, a tak tito němí svědkové dávné minulosti naleznou na řadu dalších desetiletí klid poprvé v klimatizovaných a moderně vybavených prostorách.

Mgr. Ivana Ostřanská, historička Muzea regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí