Právě 17. listopadu 1939 došlo k uzavření českých vysokých škol jako následku sérií podzimním studentských demonstrací, které se konaly téhož roku jako znamení nesouhlasu s nacistickou okupací.

Tím druhým je 17. listopad 1989, kdy se původní manifestace při příležitosti 50. výročí událostí roku 1939 změnila v (úspěšný) boj za svobodu slova a demokracii. 17. listopad byl dnem, na který se v rámci československých dějin nikdy nezapomene.

Bezprostředně po uvedených událostech v Praze vzniklo 19. listopadu politické hnutí Občanské fórum, které „mluvilo“ za nespokojené s režimem, přičemž svůj hlas opíralo o tisíce signatářů petice Několik vět. Občanské fórum brzy proniklo i do sféry veřejného života v rámci celé republiky, a výjimkou nebylo ani Valašské Meziříčí. Jedním z prvních požadavků místního Občanského fóra bylo obnovení sochy T. G. Masaryka v parku Botanika. Stejně jako v ostatních koutech republiky, i ve Valašském Meziříčí probíhaly ve dnech sametové revoluce demonstrace, při kterých se na začátku počítal počet účastníků na desítky a postupně přerostl v tisíce lidí, provolávajících hesla proti komunistické straně.

27. listopadu se uskutečnila celonárodní generální stávka v čase od 12 do 14 hodin. Stávky se zúčastnili i pracovníci místních podniků; ze solidarity s nenarušením výroby v podniku to bylo častokrát i na pouhých 15 minut.

Po vzoru pražského Občanského fóra se konaly i v dalších městech dialogy s představiteli KSČ, kde za přítomnosti rady městských národních výborů, zástupců politických stran či ředitelů továren se jednalo o požadavcích místního Občanského fóra. Nejinak tomu bylo i ve Valašském Meziříčí, kde první z dialogů proběhl 26. listopadu a navzdory jeho emotivnímu průběhu už dva dny po jeho konání přijalo vedení města některé z požadavků a dokonce navrhlo zapojení činnosti jeho členů do chodu města. Většina požadavků se týkala politiky KSČ, otázek školství, zdravotnictví či náboženské svobody.

17. listopad změnil mnohé, ale také ukázal ještě dlouhou cestu k svobodě a k tomu, abychom jej mohli slavit v takové podobě, v jaké ho slavíme dnes.

 

Autorka textu: Andrea Mrštinová, historik Muzea regionu Valašsko