Společenskou izolaci během současné doby kovidové využil vystavující umělec k intenzivní výtvarné tvorbě. Vedle své architektonické praxe rozjel hned dva kreativní projekty. První z nich lze zjednodušeně charakterizovat jako „100 dní – 100 kreseb“ a od prosince loňského roku do letošního března pak bylo možné na Facebooku sledovat výsledky jeho každodenní, průměrně dvouhodinnové tvůrčí činnosti.

Naprosto originální „soupis“ exponátů pro výstavu od Libora SošťákaNaprosto originální „soupis“ exponátů pro výstavu od Libora SošťákaZdroj: Olga Méhešová

KOMBINACE UMĚNÍ A PŘÍRODY
V pořadí druhým autorovým počinem je nynější výstava v krasové galerii v Teplicích nad Bečvou. Tamější výstavní síň okouzluje jedinečnou kombinací umění a přírody nejen bezpočet návštěvníků, ale i samotné umělce. Libora Sošťáka na ní navíc zaujaly i zdejší specifické klimatické podmínky, a to vysoká vlhkost vzduchu, která je v běžném galerijní praxi považována za velmi nežádoucí faktor. Ten totiž dokáže překvapivě zhodnotit a počítá s ním jako s případným tvůrčím činitelem, který během konání výstavy přispěje ke zmalebnění vystavených děl.

Z KOROZE UČINIL UMĚLEC ESTETISKOU KVALITU
Autorův „rezavý svět" tak tvoří objekty a figurální díla poznamenaná stopami času a destruktivním vlivem prostředí či živlů. Z koroze učinil umělec estetickou kvalitu a do tvůrčího procesu zapojil metodu, kterou lze charakterizovat jako „malování rzí“.

Všechna vystavená díla vytvořil Libor Sošťák v průběhu posledních dvou měsíců přímo pro tuto výstavu (duben – červen). Vzhledem k absenci zdí v jeskynní galerii a tedy i k nemožnosti zavěsit na ně obraz, reliéf či asambláž je tedy řešil jako samostatně stojící objekty a ke spolupráci přizval kováře Jaroslava Svozila. Emotivní, evokační i výtvarný potenciál neužitečných, vysloužilých či náhodně nalezených předmětů objevil Libor Sošťák již před několika lety (v roce 2012) a od té doby tyto „nalezenečky“ a „tiché svědky minulosti“ umělecky dotváří, přičemž jim dává druhou šanci – nový život. Vznikají tak díla, která zaujmou umělcovou hravou imaginací, jeho schopností důmyslně kombinovat tvary a materiály i autorovým smyslem pro nadsázku, parafrázi a důvtipnou interpretaci.

Akad. architekt Libor Sošťák ve svém ateliéru v Ratiboři u VsetínaAkad. architekt Libor Sošťák ve svém ateliéru v Ratiboři u VsetínaZdroj: Olga Méhešová

Na výstavě pak můžete potkat Lakomou Barku, legrační postavičku ze starého smaltovaného nádobí, Neznámé zvíře z kovářské kovadliny a topné roury, Rytíře ze zrezivělého zahradního grilu či Plachetnice z žehliček a paroží na zrcadlové hladině atd.

Tvůrčí imaginace Libora Sošťáka je pozoruhodná a „spouštěčem“ fantazie se pro něj může stát téměř vše, a to od fleků v asfaltu přes staré popraskané zdí až po rezavé povrchy…

Olga Méhešová, historička umění Muzea regionu Valašsko