V současné době jsou v České republice už jen dvě rodinné modrotiskové dílny, a to dílna firmy Arimo ve Strážnici a Modrotisk Danzinger v Olešnici na Moravě. Modrotisk byl v roce 2018 zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Patronem barvířů (ale také dřevorubců, tkalců, zedníků) je svatý Šimon, apoštol.

Vánoční povídání a zpívání s flašinety.
Vánoční povídání a zpívání s flašinety ve Zvonici na Soláni

Základem technologického postupu je ruční obtisk rezervy na plátno. Rezerva neboli pop/pap je směs kaolínu, pojiva (arabské gumy) a dalších tajných přísad, které si bedlivě střeží všichni nositelé této tradice. Má našedlou barvu a je ředitelná vodou. Po nanesení tato místa zůstávají chráněna a nebudou obarvena. Plátno se nechá důkladně zaschnout. Následně se ponoří do kypy, v níž probíhá proces barevní indigem. Kypa je velká hluboká káď zapuštěná do země. Vyšším počtem namočení dosáhneme sytější modré barvy. Nejpoužívanějšími druhy látek byla bavlna, len a konopí. Rezerva se odstraní z látky vypráním.

Indigo je barvivo obsažené v rostlinách, které se vyskytují primárně v jihovýchodní Asii. Získává se výluhem listů, oxidací a následným sušením. Vznikne prášek, který se smíchá s mořidlem, jelikož sám o sobě není rozpustný ve vodě. Skrz tuto oblibu pak začaly vznikat indigové plantáže a díky kolonizacím se začalo s vývozem. Modrotisk po čase vytlačila průmyslová výroba, jelikož se začal preferovat levnější a sériový tisk.

Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat. Ilustrační foto.
KVÍZ: Co znamená únor bílý a kam si v březnu vlezem? Znáte lidové pranostiky?

Nejčastěji se rezerva nanáší na látku pomocí dřevěných forem. Jsou velké cca 20 x 20 cm a většinou je vyráběli specializovaní formíři. Vzor je na ně vybíjen pomocí hřebíčků a plíšků. Jsou převážně z ořechového, švestkového nebo javorového dřeva a dědí se z generace na generaci. Další variantou je nanášení rezervy pomocí štětce. Tento způsob umožňuje tvůrčí kreativitu a látku je možné nazdobit tak, jak jen fantazie dovolí.

Variaci na tradiční technologii výroby modrotisku si můžete vyzkoušet v Muzeu regionu Valašsko, kde 25. 2. 2023 proběhne kurz Modromalování pod vedením zkušené lektorky.

Lenka Šemorová, etnograf Muzea regionu Valašsko

Jan Nepomuk Polášek rybařící – přírodu považoval za významný zdroj hudební krásy, inspirace, estetiky a lidovou píseň za její nepřímý produkt.
Písničkový profesor. Nezmeškejte blížící se výstavu Muzea regionu Valašsko