VZDĚLÁVACÍ SPOLEK SNAHA - KOLÉBKA VSETÍNSKÉ KULTURY

Vzdělávací spolek Snaha, jehož jméno je na Vsetíně dobře známo i díky dnešní restauraci Snaha, vznikl roku 1872. Jeho formování začalo vlivem vyhrocení česko-německých vztahů a kvůli roztržkám mezi pokrokovými a konzervativními členy spolků stávajících. U kolébky Snahy se sešli vsetínští faráři, lékaři, učitelé, úředníci a mladší občané všech stavů.

Účelem spolku Snaha bylo:
„Pěstovat řeč mateřskou, časopisy, zpěv, hudbu, přednášky o vědách, dobrých mravech, řemeslech, hospodářství, dovolené hry a společné zábavy“1, tedy šířit národní uvědomění a kulturní ruch ve Vsetíně a v jeho okolí. První odbory byly: čtenářský, pěvecký a vzdělávací, později přibyla sekce pěvecká, divadelní, turistická a sportovní. Kromě těchto odborů existovaly i odbory dočasné, například národopisný, zábavní, odbor pro sbírání příspěvků, dále Snaha spolupracovala se vsetínskou maticí školskou a s bruslařským a cyklistickým klubem a také byla členem mnoha dalších organizací, například Moravského včelařského spolku, Národopisné společnosti v Praze a dalšími. 

Pozvánka Snahy na ples 1894Zdroj: SOkA Vsetín

Od roku 1883 až do roku 1920 sídlil spolek v nových místnostech Občanské záložny (dříve Prostředního šenku, dnes restaurace Snahy) a poté až do konce svého působení do roku 1929 měl sídlo na Pančavě. Předsedové spolku byli lékárník Emanuel Vidimský (1872–1877), krejčí Karel Pokorný (1877–1878), poslanec a továrník Karel Bubela (1978-1904), stavitel a neúnavný organizátor kulturního dění na Vsetíně Michal Urbánek (1904–1906) a Josef Bubela ml. (1906–1929).

Karel BubelaZdroj: Muzeum regionu Valašsko

Čítárna spolku Snaha
V čítárně Snahy bylo k dispozici asi 40 českých časopisů politických, naučných i zábavných, široké veřejnosti sloužila i rozrůstající se knihovna, která byla otevřena roku 1880. Ve funkci knihovníků se vystřídali učitelé Josef Úlehla a Jan Buják a lékař a zakladatel muzea Dr. František Sova, který ji vedl až do roku 1920, kdy měla již 4050 svazků. Knihovna byla veřejná a zaregistrováno bylo 19 čtenářek a 31 čtenářů. Půjčovalo se za poplatek a knihy byly evidovány v ručně psaných vázaných katalozích. O čtenářstvu se něco málo dozvídáme z poznámky z roku 1887: „čte především lid dělnický, lid domovský málo.“2 

Dr. František SovaZdroj: Národní knihovna

Knižní fond spolku se stal základem pro MVK Vsetín
Roku 1887 darovala Snaha knihy do knihovny v Hovězí, roku 1890 do spolku Přemysl z Jablůnky (tento spolek později žádal Snahu i o kulečník), dále knihy ze Snahy putovaly do knihovny v Rokytnici, na Horní Jasénku, čtenářskému spolku z Pržna, do Vsetínské nemocnice, do věznice při okresním soudu a do Dolní školy ve Vsetíně. Neúnavná čilost Vzdělávacího spolku Snaha měla dopad na celé Vsetínsko a jeho knižní fond se později stal základem pro Masarykovu veřejnou knihovnu Vsetín (založena roku 1921).

Autorka textu: Mgr. Jana Vaculíková, Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Zdroje:
· PETŘIVALSKÝ, Milan. Vzdělávací spolek Snaha Vsetín (1972-1932) [inventář Vsetín]. SOkA Vsetín, 1986.
· BALETKA, Ladislav. Vsetín: město a čas. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2008. ISBN 978-809-0413-917.

1Stanovy spolku. Fond Vzdělávacího spolku Snaha, inv. č. 67. SOkA Vsetín.
2 Zpráva knihovní, r. 1887. Tamtéž.