SPOLKOVÝ ČTENÁŘSKÝ ŽIVOT NA VALAŠSKU

Veledůležitou úlohu v probouzení české společnosti plnily ve 2. polovině 19. století spolky. Především ve městech vznikaly spolky čtenářské a vzdělávací, humanitní, hospodářské, řemeslnické, tělovýchovné, hudební, divadelní, okrašlovací, muzejní, hasičské, pohřební, no a všechny, snad až na „Spolek přátel žehu“, vlastnily větší či menší knihovnu. O jejím významu svědčilo i to, že zakládány byly spolky čistě čtenářské, jejichž hlavním úkolem bylo svým členům zajistit knihy, noviny a časopisy. Nejinak tomu bylo i na Vsetíně.

První čtenářský spolek „Leserverein“ Casino (založen roku 1861) zde vznikl z popudu německých obyvatel a sídlil v hospodě U Glesingerů. Do spolku byli přijímáni i Češi, ti dosáhli toho, že spolu s německými časopisy se odebíraly i časopisy české. O dva roky později vznikl na Vsetíně první český čtenářský spolek Občanská beseda (založen roku 1863), který sídlil v hostinci U Raušerů, čp. 136.1

Hostinec u Raušerů, později u Zaoralů.Zdroj: Fotoarchiv Muzea regionu Valašsko

Na tomto místě je nutné podotknout, že právě hostince hrály při formování české společnosti ve 2. polovině 19. století nezastupitelnou roli – v nejednom se scházely učené spolky, hrálo divadlo či besedovalo. „V místnosti se šenkovalo pivo, hrály se karty, ale od 4 do 5 hodin odpoledne utichl všechen ruch. To byla doba určená výhradně ke čtení knih a časopisů. V neděli se také konávaly přednášky a cvičení ve zpěvu.“2 Inventář spolku býval většinou prostý, čítal obrazy, svíčky a potřeby ke svícení, knihy, peněžní základ a stanovy, postupně přibyla například skříňka na knihy, kulečník, židle a další nábytek.

V názvech čtenářských spolků se často objevovala vlastenecká jména – Květoslav (Velké Karlovice, 1871), Přemysl (Jablůnka, 1890), nebo jejich účel – Dělnický vzdělávací spolek Svornost (Valašské Meziříčí, 1891), Čtenářsko-pěvecký spolek Snaha (Jarcová), Hospodářská vzdělávací besídka (Rokytnice, 1896).

Razítko ženského vzdělávacího spolku Světlá, vznikl na Vsetíně asi roku 1869Zdroj: archiv

Ženské spolky si do svých názvů přirozeně volily jména významných ženských postav, například Pokrokový spolek Božena Němcová (Kelč, 1899), Ženský vzdělávací spolek Světlá (Vsetín, 1900), učitelské spolky přijaly jméno Komenský a po Palackém se jmenoval například Feriální akademický klub Palacký (Valašské Meziříčí, 1883) a Čtenářský spolek Palacký (Horní Bečva, 1889).3

Autorka textu: Mgr. Jana Vaculíková, Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Použitá literatura:
1 GAJDUŠKOVÁ, Helena. Knihovny a knihovnictví na Valašsku. Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. Valašské Meziříčí: Hvězdárna, 2002, 963 s. Vlastivěda moravská (Muzejní a vlastivědná společnost), sv. 68. ISBN 80-862-9809-4.
2 DEMEL, Jiří. Péče o čtenáře ve Valašském Meziříčí v letech 1861-1927. [Valašské Meziříčí?]: b.n., [1966?].
3 VACULÍKOVÁ, Jana. Čtenářské spolky a knihovny na Valašsku v letech 1848-1918. In: Morava v době převratů a změn 1848-1918: sborník příspěvků z odborné konference Kroměříž, 6. a 7. června 2018. Kroměříž: Knihovna Kroměřížska, 2018, s. 124-135. ISBN 978-80-86759-10-4.