Knihovny v odlehlých koutech Valašska a takzvané „létací“ knihovny

Kromě místních spolků vzdělávaly dospělé na Valašsku počátku 20. století i větší organizace, dělo se tak především prostřednictvím zakládání a spravování venkovských knihoven. Například Bohoslovecký odbor olomouckého semináře pro zakládání venkovských knihoven založil farní knihovnu v Horní Bečvě (1879) a Ústřední Matice školská zřídila knihovny ve Valašské Bystřici (1894) a Zubří (1897).

O rozsáhlou síť knihoven na Valašsku se starala i Národní jednota pro východní Moravu
Její činnost spočívala v práci buditelské, kulturní a národně uvědomovací a při zřizování knihoven a čítáren se soustředila především na regiony, kde docházelo k poklesu českého obyvatelstva. Dle zprávy z roku 1913 měla Národní jednota na Valašsku 15 poboček různé velikosti a aktivity – Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Hážovice, Horní Bečva, Hutisko, Lešná, Liptál, Poličná, Rožnov pod Radhoštěm, Tylovice, Valašská Bystřice, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zubří.1

Zajímavým fenoménem z přelomu 19. a 20. století bylo zřizování malých a přenosných knihoven v odlehlých koutech regionu – takzvaných „létacích“ knihoven. Na Vsetínsku se této myšlenky chopili členové Jubilejní jednoty lidumilů a na Valašskomeziříčsku Akademický feriální klub Palacký.

Mapa čtenářských spolků a knihoven na Valašsku.Zdroj: Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Činnost Jubilejní jednoty lidumilů
Předním úkolem Jubilejní jednoty lidumilů (založena 1898/99) bylo pečovat o ochranu opuštěných a zanedbaných dětí a zakládat knihovny v obcích, které „jsou mravně ohroženy, ale kde spatřují zájem o čtení, ale pro velkou chudobu na knihu nemají.“ V žádosti o darování knih ze vsetínského Vzdělávacího spolku Snaha (založen 1872) uvádějí: „(…) dobře volenou knihou dá se mnohdy mnohem účinněji na srdce a rozum lidu našeho působiti, než jen konanou přednáškou, a pak i ta okolnost, že kniha pronikne i na nejposlednější paseku a do nejbídnější chaloupky a všude zanechává stopy svého blahodárného působení (…)“

Pobočka Jubilejní jednoty lidumilů na Moravě v Hovězí vznikla roku 1902 a zřídila přenosné knihovny v Novém Hrozenkově (údolí Vranča), v Halenkově (Dinotice), v Hovězí na Bařinkách a v Polance. Knihovny se vyměňovaly a obnovovaly a opravoval se i jejich fond. O přenosných knihovnách se dočteme i v zápisech vsetínského Učitelského spolku Komenský2 (založen 1874), který se věnoval výběru a posuzování vhodných knih určených do těchto knihoven.

Pozvánka na pořad Feriálního klubu Palacký ve Vsetíně, rok 1886Zdroj: SOkA Vsetín. Fond Vzdělávacího spolku Snaha, inv. č. 67

Malé knihovny zřizoval také Akademický feriální klub Palacký ve Valašském Meziříčí (založen 1883). Již roku 1883 založil 3 knihovny o 70 svazcích v Poličné, Halenkově a v Krásně a roku 1905 vznikly i první dvě přenosné knihovničky o 50 svazcích. Skříňky s knihami byly v obcích ponechány přes zimu, za půjčení knihy se platily 2 haléře. Otakar Dorazil3, vzpomíná: „(…) v některých obcích se krásně četlo; jen z jedné obce nám starosta vrátil knihovnu s poznámkou: ‚Číst knihy a ještě za to platit? To je trochu moc!“ Myšlenka se ale ujala a roku 1910 spravovali meziříčští studenti již 18 knihovniček.

Autorka textu: Mgr. Jana Vaculíková, Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Zdroje:
Fond Vzdělávacího spolku Snaha, inv. č. 67. SOkA Vsetín.
Fond Otakara Dorazila, inv. č. 11. SOkA Vsetín.
Učitelský spolek Komenský. Kniha zápisů (nezpracováno). SOkA Vsetín (ofocen celý r. 1907)
KUBIS, Adolf a Jar. MINÁŘ. Zpráva o činnosti Národní jednoty pro východní Moravu v Olomouci za rok 1913.
NEČAS, Jaroslav, ed. Almanach akademického klubu Palacký. Valašské Meziříčí, 1935.

1 Celkově bylo v českých zemích 525 poboček Národní jednoty a měla 40 225 členů.
2 Na založení učitelského spolku Komenský se podílel i Matouš Václavek (1842-1908), vsetínský učitel, historik, národopisný pracovník a spisovatel, okresní školský inspektor a člen několika vědeckých společností.
3 Otakar Dorazil (1889-1979), syn JUDr. Josefa Dorazila (1850-1924). Od r. 1903 žila rodina ve Valašském Meziříčí a otec i syn byli iniciátory tzv. „létacích knihoven“, stáli u zrodu Veřejné čítárny a knihovny ve Valašském Meziříčí a podíleli se na zvolení TGM poslancem za valašská města.