Právě v rodičích se projevuje neskutečná kreativita, jaké hry či tvoření s dětmi vymyslet, jak je zabavit. Rodiče větších dětí se stávají také učiteli, častěji než jindy vaří a někteří z domu pracují a k tomu se starají o domácnost jako vždy.

Máme-li vlastní zahradu a auto k dispozici, je omezení menší. V bytě a v některých zcela izolovaných oblastech samozřejmě mnohem, mnohem větší. Ano, i mě připadá, že tato krize, ač přináší mnoho strachu, úmrtí, omezení i samoty, v mnohém může rodinám přinést novou šanci na upevnění vztahů. Záleží na nás, jak ji využijeme a jak nás stávající krize posílí a co se z ní naučíme.

Lidé si začali pomáhat, spolupracovat, probouzet v sobě neuvěřitelnou tvořivost a zručnost. Srší nápady a rodiny mají na sebe víc času, prostě nikam nespěcháme. A čas je to, co ještě před časem většině z nás scházelo. To, co jsme chtěli věnovat nejbližším, ale nebyl prostě čas.

Avšak nalejme si čistého vína. Poslední dny to začíná na některé z nás padat. Když budeme trávit, ač s milovanými partnery a milovanými dětmi, celé dny či týdny, začne to být tak trochu „na palici.“

Když se připravuje dlouhodobá cesta ponorkou, členové posádky jsou cvičeni, jak zvládat krize. My ale cvičeni na „ponorkovou“ nemoc nejsme. Nemáme školení ani trénink. Jenom se máme rádi, v tom lepším případě, a doufáme, že to společně na malém životním prostoru zvládneme.

Po sociálních sítích už minulý týden kolovaly tipy na výlety po vlastním domě či bytě, kde vznikají improvizovaná fitcentra, školy, cesty za pokladem, kreativní dílny, prostě kreativita nezná mezí. Například tip na pobyt v garsonce: „Namalujte si na zdi kulisy a doprostřed se posaďte na otočnou židli. Nezapomeňte židli dobře promazat, ať to při cestování nedrhne.“

Žijeme najednou společně celé dny a může se stát, že toho všeho bude prostě moc! Jak tedy přežít ponorku?

  • Mluvte o svých emocích, ať nevzniká zbytečné nedorozumění, co si kdo myslí.
  • Nastavte si režim dne. Všichni potřebujeme rutinu, režim, pravidla, nějaké kotvy, protože nám přináší pocit bezpečí.
  • Rozdělte si úkoly v domácnosti a respektujte se navzájem, aby každý mohl dělat “svoje“ činnosti.
  • Umožněte si samotu, soukromí, abyste se mohli zase těšit na společné aktivity.
  • Uvědomte si, že nejsme na konci světa. Máme naději, že po určité době se vrátí zase běžný život. Možná bude trochu jiný než dřív, ale vrátí se.
  • Buďte v kontaktu s dalšími členy rodiny, s přáteli, telefonujte, pište, posílejte fotky, sdílejte.
  • Větrejte, a pokud můžete, vyjděte na slunce a čerstvý vzduch.
  • Hýbejte se, cvičte, dělejte dechová cvičení. Vypouštějte energii z těla a myšlenky z hlavy.
  • Zpívejte, tancujte, šklebte se na sebe a hlavně se smějte. Humor uvolňuje napětí, potlačuje stres, zlepšuje náladu a podporuje imunitu.
  • Snažte se být užiteční. Každý podle svých schopností a možností. Tak, aby měl den pro vás smysl.

Nejste v tom sami.

Autorka textu: Markéta Skládalová, pedagogická lektorka