Michael Thonet nebyl vynálezcem ohýbání dřeva – tato technologie byla dávno známa – ale byl první, kdo dokázal tehdy módní prohnuté nohy nábytku vyrábět sériově nikoliv řezáním, ale ohýbáním masivu, což v důsledku vedlo k úspoře materiálu i času. Při testování nejvhodnějšího dřeva pro ohýbání se ukázalo jako nejlepší jedno z nejlevnějších a tehdy nejdostupnějších, a sice bukové. Potíže s dopravou suroviny Michael Thonet vyřešil radikálně: stavbou nových továren uprostřed bukových lesů. A tak koncem 60. let 19. století přišli Thoneti na Valašsko – konkrétně do Halenkova.

Vánoční trh u Obchodňáku láká.
Pro rodiče langoš, pro děti vyhlídkové kolo: Vánoční trh u Obchodňáku láká

Belgická společnost Société civile de Wsetin a Brussel, vlastnící od roku 1857 zdejší vsetínské panství, zrušila halenkovský panský vodní mlýn s pilou a místo něj postavila pilu parní. Tu pronajala roku 1868 firmě Gebrüder Thonet, se kterou téhož roku uzavřela smlouvu na dodávky bukového dřeva. Thoneti po pronájmu parní pilu rozšířili o objekty, kde plánovali zpracovávat polotovary k výrobě ohýbaného nábytku. Nařezané a osoustružené bukové tyče odsud měly být převáženy do dalších Thonetových továren, ale ještě v roce 1868 došlo v Halenkově ke zbudování ohýbárny. Zanedlouho v budově bývalého panského dvora otevřeli rašplovnu a v sousední vsi Hovězí založili filiální leštírnu. V halenkovské továrně probíhaly převážně mechanizované pracovní úkony, zatímco konečná úprava dílců se děla podomácku. Vznikla tak profese dřevodělníků-zemědělců, kteří si z fabriky odváželi polotovary a doma se na jejich opracování podíleli s dalšími členy rodiny.

Už se to blíží. První adventní neděle letos připadá na 27. listopadu.
KVÍZ: Už se to blíží. Jak dobře znáte naše adventní a vánoční zvyky a tradice?

V roce 1873 se rozeběhla výroba vsetínské fabriky, první, která byla založena už po smrti zakladatele Michaela Thoneta. Dřevo pocházelo z okolních lesů, jak zajišťovala smlouva s Belgičany vlastnícími panství, z důvodu omezené surovinové základny se ale nakonec rozhodli Thoneti v roce 1890 odkoupit celý vsetínský velkostatek.

Během následujících desetiletí si firma zažila vzestupy, pády, přeorientování na jiný výrobní sortiment, po 2. světové válce byla znárodněna. Je zajímavé, že jádro rodinné sbírky bylo v 90. letech 19. století soustředěno ve vsetínském zámku, který Thonetové zakoupili společně s velkostatkem. Některé z těchto pokladů jsou zde k vidění i v současnosti – stačí navštívit stálou expozici Živá paměť regionu, jejíž úvodní část je věnována právě historii a současnosti výroby „nábytku pro každého“.

Ivana Spitzer Ostřanská, historik Muzea regionu Valašsko

Vánoční trh u Obchodňáku láká.
Pro rodiče langoš, pro děti vyhlídkové kolo: Vánoční trh u Obchodňáku láká
Soutěž v pojídáni jitrnic na 5 minut.
Jedlíci do sebe tlačili jitrnice na čas. Maxijedlík jich spořádal necelých deset