Tento způsob velmi jemného vyšívání prováděného bílou bavlnkou na tenkém bílém plátně je charakteristický pro Rožnovsko, kde se asi před dvěma sty lety tato výšivka zrodila.

Jejími tvůrci byli prostí lidé, kteří si vyšíváním zvláště přes zimní měsíce přivydělávali. A nebylo jich málo. V roce 1873 se jich uvádí až sedm set. Jednalo se většinou o ženy pracující v létě na poli, výjimkou však nebyli ani muži. Věhlas si třeba získala výšivka tělesně postiženého Floriána Žingora z Rožnova nebo Ludvíka Pavelky ze Zubří, který vyšíváním živil rodinu se šesti dětmi. Přes zimu se této jemné práci údajně věnovali i zedníci.

Bíle vyšívané výtvory prostých Valachů našly na přelomu 19. a 20. století odbyt až ve Vídni. Četná ocenění sklízely rovněž na výstavách v Londýně, Paříži či Moskvě. Do USA je zase vozil obuvník Tomáš Baťa, který dokonce bíle vyšívanou noční košili věnoval ženě amerického prezidenta.

V tradici valašského bílého vyšívání pokračuje několik vyšívaček i dnes. Některé byly za své umění oceněny prestižními tituly a svými výtvory reprezentují náš region ve světě. Jedná se o Janu Juřicovou a Marii Pyrchalovou.

Nejen jejich tvorbu, ale i vzácné historické textilie můžete obdivovat od 7. března do 10. května 2020 na vsetínském zámku na výstavě Rožnovská kraslice a výšivka.

Milada Fohlerová, etnografka Muzea regionu Valašsko