UČITELEM I PROPAGAČNÍM KOMISAŘEM 
Po dokončení docházky na obecné škole studoval Mach gymnázium v Novém Bydžově a následně učitelský ústav v Kutné Hoře. V roce 1910 začal působit na škole v Horních pasekách u Valašské Bystřice. Z Pasek později přešel na školy v Horní a Prostřední Bečvě, zde jej zastihl začátek I. světové války a on musel narukovat na frontu. Po vzniku Československa působil Mach na Slovensku, jako propagační komisař při vzniklém Ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska. V roce 1920 byl Mach ustanoven řídícím učitelem v Hutisku „Zákopčí“ a zde působil dalších devatenáct let.

Cyril Mach patřil k učitelům, kteří brali svoji profesi jako poslání. Mimo snahu o vštěpení vědomostí žákům, pomáhal i jejich rodičům. Pro školu v „Zákopčí“ sháněl nové výukové pomůcky a snažil se získat v rámci možností co nejlepší vybavení pro ni. Díky samostudiu a účasti na rozličných kurzech pomáhal lidem ve věcech právních a majetkových, poskytoval rady na základě nových poznatků v oblasti chovu dobytka i zemědělství. Mimo to byl vášnivým sportovcem, věnoval se turistice i lyžování, pro své žáky pořádal kurzy a závody v lyžování i skoku na lyžích.

MILOVAL VALAŠSKO
Machovi celkově učarovala valašská příroda a vyhovovalo mu tak odlehlé prostředí horského údolí „Zákopčí“. Mimo pěších výprav do okolí, vydával turistické příručky, informační letáky či sám prováděl lidi po Beskydách.  V práci i životě mu byla oporou jeho žena Antonie, se kterou měl dvě dcery a syny dvojčata. Cyril Mach byl pro svoji veselou povahu, rozhled a zároveň prostotu vyhledávaným a oblíbeným společníkem. Byt rodiny Machových ve škole často navštěvovali umělci, malíři, spisovatelé, školští pracovníci, lidé z rozhlasu i turisté. Valašsko a jeho kulturu Mach propagoval díky známostem i v rozhlasE.

ZAPOJEN V ODBOJI
Jako vlastenec a člověk veřejně aktivní se Cyril Mach nesmířil s okupací země nacistickým Německem a zapojil se do odboje v rámci Obrany národa. Díky znalosti kraje převáděl do léta roku 1939 uprchlíky z protektorátu na Slovensko. Poté, co se jeho činnost dostala do hledáčku gestapa, rozhodl se Mach opustit Valašsko a uchýlil se s rodinou do Prahy. Po vypuknutí pražského povstání v květnu 1945, se aktivně se zapojil do obrany rozhlasu. Zde ukončil jeho život 6. května výbuch bomby svržené z německého letadla. Posmrtně byl uctěn Československým válečným křížem a na Valašském Slavíně mu byl vybudován pomník.

Autor textu: Pavel Mašláň, Muzeum regionu Valašsko