Slovinci se podle Papeže chovají velmi korektně, nechají projíždět lidi, kteří cestují do Chorvatska. Ti, kteří si před 6. srpnem zakoupili dovolenou ve Slovinsku, nemusí podstoupit karanténu. Cestovní kanceláře do země pořádají různé typy zájezdů, především do hor nebo pro cyklisty. Dalších několik set Čechů se podle něj do Slovinska určitě chystalo, ale vstup kombinovaný s karanténou je velkou překážkou, uvedl.

"To, jakým způsobem ministerstvo zdravotnictví nezvládlo situaci v Karviné a nezvládá komunikaci o těch věcech, které se u nás dějí, ani s vlastním obyvatelstvem, natož se zahraničím, to (zařazení na seznam rizikových zemí) nás může potkat i u dalších zemí," řekl.

Uvádět bychom podle něj měli pouze počet nakažených koronavirem, kteří se léčí v nemocnicích. Mnoho zemí nově potvrzené případy podle něj nezveřejňují, je u nich totiž přímá souvislost na počet provedených testů.

Další jednání nejsou pravděpodobná

Možnost jednání se Slovinskem o vrácení ČR na seznam bezpečných zemí není podle Papeže pravděpodobná. Lokální ohniska v tuzemsku se neustále mění a vláda podle něj selhává v ochraně jednotlivých komunit.

Papež komunikaci české vlády směrem k zahraničí kritizoval už na začátku července, kdy Slovinsko poprvé vyřadilo ČR z bezpečných států. O pár dní později Lublaň omezení zmírnila a za středně rizikový označila jen Moravskoslezský kraj. Bez omezení mohli Češi znovu do Slovinska cestovat od 17. července. Komunikace ČR se podle Papeže od července ještě spíše zhoršila.

Omezení pro Čechy zavedlo i Norsko - od dnešní půlnoci musejí po vstupu do této skandinávské země strávit deset dní v karanténě. Oslo zařadilo Česko společně s Francií, Švýcarskem a Monakem do červené kategorie na svém semaforu kvůli nepříznivému vývoji epidemické situace.