Další těžký rok? Některé památky stále bojují o přežití

Cestovatel Leoš Šimánek slavil Silvestra s indiány, zlatokopy i lovci lebek

Běžná údržba probíhá také na hradě Křivoklátě. „Finanční politika Národního památkového ústavu je postavena trochu jinak. I když jsme neměli takové tržby jako v předchozích letech, je prioritní postarat se o objekt, aby byl v pořádku. To je to nejdůležitější - až potom je všechno ostatní,“ vysvětlil kastelán Petr Slabý.

Ztráty omezí zejména plánované rekonstrukce. Čelit tomu musí i správce kutnohorské kostnice, Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec, která je zároveň jediným investorem právě probíhající stavby. Loni sice plánované práce nezastavila, letos už však počítá s výrazným zpomalením prací.

„Vzhledem k celosvětovému dění jsme už loni na jaře zvažovali, zda budeme pokračovat v obnově kostnice v plánovaném rozsahu, nebo práce pozastavíme, nakonec obnova postupovala podle původního harmonogramu. Podařilo se nám mimo jiné památku staticky zajistit a vybudovat strop nad nově vznikající přístavbou. Vzhledem k obrovskému poklesu návštěvníků, tedy i našich investičních možností však budeme muset letos stavbu výrazně zpomalit,“ uvedla ředitelka organizační složky sedlecké farnosti Radka Krejčí.

Opravy na Českém Šternberku

Opravy se nezastavily ani na hradě Český Šternberk na Benešovsku. A to i přesto, že tam loni dorazilo jen 42 tisíc lidí, což je zhruba polovina návštěvníků roku předchozího. Pokračovat by se mělo i letos, a tak východní část památky zůstane skryta pod lešením. „Lešení se stěhuje kolem hradu podle toho, jak práce pokračují. Oprava opěrných zdí tak přijde na řadu v letošním roce,“ uvedla kastelánka Zuzana Míková.

Někteří správci památek nyní netrpělivě vyhlížejí finanční podporu od státu. Provozovatelé loučeňského zámku na Nymbursku neztrácejí naději, že stát v dohledné době přijde s nezbytnými kompenzacemi i pro památky. „Zatím jsme na peníze z dosavadních programů neměli nárok. Věříme, že stát ještě nabídne programy, které by i nám v současné situaci pomohly,“ řekl kastelán Vratislav Zákoutský. Podle jeho slov je současná situace bojem o přežití, zejména ohledně údržby a dalších investic do zámeckého areálu.

Hotely lidé nahradili karavany. Jediný zimní kemp na Šumavě se zaplnil

Návštěvníci by však zatím žádná omezení pocítit neměli. Pokud to epidemiologická situace dovolí, první akcí by se měl už v únoru stát Příběh lásky, spojený se svatým Valentýnem. „Snad se brzy vrátí také školní skupiny a budeme moci pořádat i další akce, například svatby,“ poznamenal Zákoutský.

Nezaháleli ani na Karlštejně, kde v současné době pokračuje rozsáhlá rekonstrukce za sto padesát milionů korun. Správci hradu využili toho, že památka musí zůstat zavřená, a pustili se do stavby, aby byla připravena na plánované otevření na začátku letošního března.

„Budujeme nové návštěvnické centrum a opravujeme suterén císařského paláce,“ uvedl karlštejnský kastelán Lukáš Kunst, podle kterého mělo původně vše probíhat za provozu, zavření hradu ale plány změnilo. Lockdown tak paradoxně umožnil, že hlučné a prašné práce nemusí být limitovány kvůli pohodlí návštěvníků Karlštejna. „Momentálně je nádvoří plné stavebních strojů a kontejnerů na suť,“ připomněl Kunst.

Lidé berou Šumavu útokem. Neodradily je ani zastavené lanovky

Některé objekty naopak v loňské sezoně, kdy bylo omezeno cestování do zahraničí, těžily z tuzemského domácího ruchu. Špatnou sezonu tak za sebou nemá navzdory okolnostem například Turistické informační centrum Zvířetice, spadající pod Bakov nad Jizerou. „Návštěvnost máme trochu nižší než v minulých obdobích, především kvůli tomu, že školy nemohly absolvovat hru Tajemství trezoru. V létě jsme ale měli velkou návštěvnost, která souvisela s tím, že Češi preferovali domácí turistiku,“ uvedl vedoucí Centra Vojtěch Dvořák.

Zato Kolín si svou velkou turistickou atrakci, po třech letech prací zrekonstruované okolí chrámu sv. Bartoloměje, co do počtu návštěvníků příliš neužil. Stará škola, kostnice, zvonice a další prostory kolem kostela se slavnostně otevíraly na začátku loňského podzimu, v provozu ale zůstaly jen do poloviny října. „Zájem lidí byl velký, denně přišlo kolem stovky návštěvníků,“ řekl o nadějné době Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně, které v areálu zajišťuje průvodcovskou službu.