Byl naprosto jedinečný umělec

ANO Karel Gott za svou kariéru získal tolik ocenění jako nikdo jiný. Vydal stovky desek, odehrál tisíce koncertů. Fenoménem nebyl jen doma, proslavil republiku i v zahraničí, zejména v Německu. Byl úspěšný téměř šedesát let, dokazoval, že si svou slávu zaslouží. Nebyl mimořádný jen svým talentem. Byl hvězdou se vším všudy, krom hvězdných manýrů. K lidem byl vstřícný a milý.

NE Nezpochybňujme kvality zlatého slavíka ani jeho zaslouženou popularitu. Umělců, kteří přesáhli hranice České republiky máme mnohem víc, byť se nepohybují v tak sledované branži jako je pop music, ale třeba ve vážné hudbě či například v sochařství. Význam umělce totiž nemůžeme měřit jen popularitou. Anebo světoví vědci! Pokud si někdo zasloužil mimořádné pocty, tak Antonín Holý nebo Otto Wichterle. Gottovy písně přetrvají, jejich vynálezy jsou nesmrtelné.

Na snímku v popředí vpravo je Řád Bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání
Zeman za rok udělí Karlu Gottovi Řád bílého lva. Letos vyznamená Klause

Rozloučení se státními poctami už tu bylo

ANO Na sklonku totality se ujal stát pohřbu dvou jiných legendárních tvůrců: Básníka Jaroslava Seiferta a herce Vladimíra Menšíka. I oni měli čestnou stráž a státní symboly. Podobně jako v případě Karla Gotta jde o zcela mimořádné zjevy, jak svými výkony, tak oblíbeností. V takových případech má stát nejen právo, ale i povinnost dát najevo, jak si jich váží.

NE Menšíkův pohřeb by byl mnohem spontánnější a pietnější, kdyby u toho neházel frázemi Jakešův ministr kultury. V případě Seiferta, nositele Nobelovy a signatáře Charty 77 chtěla mít politická policie poslední rozloučení pod kontrolou. V občanské demokratické společnosti je takový tyjátr nemístný. Nechme lidi, ať projeví svou úctu velkému mrtvému bez dohledu politiků.

Měl mít dokonce státní pohřeb

ANO První návrh premiéra Babiše: uspořádání státního pohřbu, byl většinou lidí přijat kladně. Škoda, že jej premiér stáhl. Protokoláři poukazovali na to, že takový obřad patří pouze prezidentům a nikomu jinému. To je formalistický nesmysl. Pokud si někdo rozloučení s vojenskými poctami opravdu zaslouží, pak jsou to výjimeční lidé, kteří udělali mimořádné věci pro tuto zemi.

NE Poslední sbohem velkým lidem národa má být důstojné, významné a nezapomenutelné. Státní pohřeb však není nějaká speciální vrchnostenská výsada. Symbolicky vyjadřuje nejen úctu k zesnulému, ale manifestaci státnosti a národní sounáležitosti. Proto je logické, když je vyhrazen prezidentům. Státní vyznamenání také neudělují populární umělci.

Karel Gott nebyl jen zpěvák, ale také malíř
Gottovy obrazy? Odborníci taktně mlčí, ctitelé rádi platí

Politici mají vzdát osobnosti úctu

ANO Je nejen pochopitelné, ale i naprosto správné, když politici projevují vděk a úctu velkým osobnostem. Není to žádné čecháčkovství. V Británii dostávají nejslavnější zpěváci šlechtické tituly. Ve Francii jsou povyšováni na rytíře Čestné legie. Karel Gott je pro Čechy stejným symbolem jako pro Brity princezna Diana. Když politici vyslyší přání lidu a ujmou se organizace pohřbu, nemají být káráni, nýbrž chváleni.

NE Politikům nikdy nejde o to, aby projevili pietu k významnému umělci. Chtějí honit politické body a přihřát se v žáru mistrovy slávy. Zvlášť v případě premiéra Andreje Babiše, mistra politického marketinku, je to víc než zjevné. Bleskově pochopil, že lidé si Karla Gotta skutečně váží a mají ho rádi. Neváhal a jeho památky se zmocnil jako dravec.

Zpěvák Karel Gott na snímku z 12. června 2018
Státní smutek připadne na den Gottova pohřbu. Vláda ho vyhlásí na 12. října