Matěj Stropnický pro Deník: Má být 85 procent potravin v krámě českých?

Zvrátit trend chce docela početná skupina poslanců, kteří přišli minulý týden s návrhem, aby v obchodech bylo povinné od příštího roku prodávat nejméně 55 procent potravin českého původu a že navíc bude tento podíl o pět procent každoročně narůstat až na cílových 85 procent v roce 2027. Šanci návrh podle všeho má, jsou pod ním podepsáni poslanci ANO, sociální demokracie, lidovců, SPD, komunistů i Trikolóry.

Povinný podíl českých potravin? Obchodní řetězce jsou proti

Někde je ale vypěstovat rajčata nebo meruňky dáno lepším podnebím nebo levnější pracovní silou prostě snazší, takže se dovoz vyplácí a nižší ceny se zákazníkům líbí, nevidí už, že si je dotují jinde: dotacemi vlastních zemědělců nebo třeba záplatováním těch silnic. U nás dostává ze státního rozpočtu každý zemědělec ročně v průměru zhruba 400 tisíc korun. Jejich dotováním si platíme, že se tu ještě pořád část toho ovoce nebo zeleniny, když zůstanu u nich, vůbec pěstuje. Dostávají je ovšem velcí i malí, bez ohledu na to, jestli krajině pomáhají, nebo jí škodí.Ne ještě zcela skončená virová krize přitom ukázala, že hranice se mohou v důsledku podobné mimořádné události uzavřít ze dne na den a globální propojenost včetně pohybu zboží je najednou ta tam. Nárůst cen zas třeba jen u ovoce a zeleniny, ať držím stejný příklad, z posledních týdnů to prokazuje. Důvodů pro obrácení trendu a obnovu posilování soběstačnosti je ale víc. Předně: mezinárodní obchod se zbožím a s potravinami zvláště, najmě s čerstvými, je velmi neekologický: k uhlíkové stopě vzniklé při pěstování se přidává balení, přeprava, a tedy i neustálé záplatování děr na dálnicích. Protože se zboží rychle kazí, vyžaduje velmi rychlou, a tedy kamionovou přepravu, jejíž náklady, ať už ve formě zplodin nebo v opotřebení silnic, nejsou v cenách zboží dostatečně započítány. Tím argumentují i předkladatelé.

Návrh má i řadu nedostatků. Opatření ne moc jasně stanovuje, co je vlastně český výrobek, protože odkazuje na prováděcí předpis. Ten může říct, že květák je česká potravina podle tohoto zákona jen v létě a v zimě jeho dovoz možný bude. Nebo, že se tento zákon vyhláškou omezuje jen na rajčata a na květáky že neplatí. Prostor pro lobbisty všeho druhu. A pak to hlavní: návrh je v rozporu s pravidly EU. Rumunsko mělo do letošního února podobný zákon (stanovil kvótu na 51 %, tedy nižší, než výchozí český návrh a postupném nárůstu ani nemluvě) a po třech letech sporu s Evropskou komisí, kdy hrozily každodenní pokuty za porušování volného trhu, zákon zmírnilo na povinnost zahraničních výrobců začlenit do obchodního řetězce místní subdodavatele, což je upřímně řečeno debakl.

Konec nesmyslného dovozu? V obchodech by mělo být 55 procent českých potravin

To je právní limit návrhu: je v rozporu s unijními smlouvami o jednotném trhu, které stát již uzavřel. Pokud projde, čeká nás spor s Evropskou komisí. No a? Obávám se, že je potřeba víc takových sporů, jinak k žádným změnám nedojde. Neuspělo Rumunsko? Bylo by dobré zkusit se s ním po schválení zákona spojit a také s dalšími státy a legislativu EU změnit, ne se zaleknout toho, že to nejde. Volný trh není žádné dogma. A tenhle navíc dost dotujeme.