Matěj Stropnický (1983) je politik a novinář.

Zvrátit trend chce docela početná skupina poslanců, kteří přišli minulý týden s návrhem, aby v obchodech bylo povinné od příštího roku prodávat nejméně 55 procent potravin českého původu a že navíc bude tento podíl o pět procent každoročně narůstat až na cílových 85 procent v roce 2027. Šanci návrh podle všeho má, jsou pod ním podepsáni poslanci ANO, sociální demokracie, lidovců, SPD, komunistů i Trikolóry.

Prodejna potravin, diskont - ilustrační foto
Povinný podíl českých potravin? Obchodní řetězce jsou proti

Někde je ale vypěstovat rajčata nebo meruňky dáno lepším podnebím nebo levnější pracovní silou prostě snazší, takže se dovoz vyplácí a nižší ceny se zákazníkům líbí, nevidí už, že si je dotují jinde: dotacemi vlastních zemědělců nebo třeba záplatováním těch silnic. U nás dostává ze státního rozpočtu každý zemědělec ročně v průměru zhruba 400 tisíc korun. Jejich dotováním si platíme, že se tu ještě pořád část toho ovoce nebo zeleniny, když zůstanu u nich, vůbec pěstuje. Dostávají je ovšem velcí i malí, bez ohledu na to, jestli krajině pomáhají, nebo jí škodí.Ne ještě zcela skončená virová krize přitom ukázala, že hranice se mohou v důsledku podobné mimořádné události uzavřít ze dne na den a globální propojenost včetně pohybu zboží je najednou ta tam. Nárůst cen zas třeba jen u ovoce a zeleniny, ať držím stejný příklad, z posledních týdnů to prokazuje. Důvodů pro obrácení trendu a obnovu posilování soběstačnosti je ale víc. Předně: mezinárodní obchod se zbožím a s potravinami zvláště, najmě s čerstvými, je velmi neekologický: k uhlíkové stopě vzniklé při pěstování se přidává balení, přeprava, a tedy i neustálé záplatování děr na dálnicích. Protože se zboží rychle kazí, vyžaduje velmi rychlou, a tedy kamionovou přepravu, jejíž náklady, ať už ve formě zplodin nebo v opotřebení silnic, nejsou v cenách zboží dostatečně započítány. Tím argumentují i předkladatelé.

Návrh má i řadu nedostatků. Opatření ne moc jasně stanovuje, co je vlastně český výrobek, protože odkazuje na prováděcí předpis. Ten může říct, že květák je česká potravina podle tohoto zákona jen v létě a v zimě jeho dovoz možný bude. Nebo, že se tento zákon vyhláškou omezuje jen na rajčata a na květáky že neplatí. Prostor pro lobbisty všeho druhu. A pak to hlavní: návrh je v rozporu s pravidly EU. Rumunsko mělo do letošního února podobný zákon (stanovil kvótu na 51 %, tedy nižší, než výchozí český návrh a postupném nárůstu ani nemluvě) a po třech letech sporu s Evropskou komisí, kdy hrozily každodenní pokuty za porušování volného trhu, zákon zmírnilo na povinnost zahraničních výrobců začlenit do obchodního řetězce místní subdodavatele, což je upřímně řečeno debakl.

Zahradnické trhy na Floře v Olomouci v sobotu 16. května.
Konec nesmyslného dovozu? V obchodech by mělo být 55 procent českých potravin

To je právní limit návrhu: je v rozporu s unijními smlouvami o jednotném trhu, které stát již uzavřel. Pokud projde, čeká nás spor s Evropskou komisí. No a? Obávám se, že je potřeba víc takových sporů, jinak k žádným změnám nedojde. Neuspělo Rumunsko? Bylo by dobré zkusit se s ním po schválení zákona spojit a také s dalšími státy a legislativu EU změnit, ne se zaleknout toho, že to nejde. Volný trh není žádné dogma. A tenhle navíc dost dotujeme.