Valašský GEN: František Šulgan

Oči bude mít na stopkách. Více než pohádkové krajiny si bude všímat zvířecích stop ve sněhu, podrápané kůry stromů a hromádek trusu. Pětapadesátiletého Františka Šulgana z Rožnova pod Radhoštěm čeká pravidelné sčítání velkých šelem v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Pokolikáté budete sčítat velké šelmy v Beskydech?

S Českým svazem ochránců přírody už potřinácté. Byl jsem u toho, když jeho členové se sčítáním v roce 2000 začínali. S oddílem mladých ochránců přírody Ledňáček jsem velké šelmy začal pozorovat o šest let dříve. První dva roky to byla spíše hra, potom jsme ji začali brát vážně.

Těšíte se?

Jako každý rok. Mnozí z nás se oženili, věnují se rodinám, opravují chalupu. Do přírody se moc nedostanou. Když už ale vyrazí, pozorně se dívají pod nohy.

V čem takové sčítání spočívá?

Do terénu se současně vydá na sedmdesát proškolených profesionálních i dobrovolných ochránců přírody. Každý dostane mapu s vyznačeným úsekem. Ten musí projít a všímat si při tom pobytových znaků. Kromě stop to bývají trus, zbytky potravy, ulámané větve, poškrábaná kůra stromů nebo rozhrnuté mraveniště. Pobytové znaky je třeba popsat, vyfotit a zakreslit místo jejich nálezu, případně z otisků tlap pořídit sádrový odlitek.

Odkud kam sahá váš úsek?

Pravidelně procházím od Soláně směrem k přírodní památce Skálí. Příští den jdu z Pusteven kolem Noříčí hory. Beru si i třetí úsek, kterým je převážně zalesněný a řídce osídlený koridor 
z Velkých Karlovic ke hranici se Slovenskem.

Kolik toho nachodíte? A jak se v zasněženém terénu pohybujete?

Po sčítacím víkendu mívám v nohou okolo dvaceti kilometrů. Obvykle používám sněžnice, někdy jezdím na běžkách. Sněžnice jsou pomalejší, ale zase toho více vidím.

Co všechno nosíte v batohu?

První zásadou je vrátit se živý 
a zdravý. Proto mívám zásobu jídla a pití. Beru si také baterku, kdybych se v horách zdržel po setmění. Povinně nosíme fotoaparát, dalekohled a metr. Sám si pokaždé naložím ještě tři kila sádry a dva litry vody. Trojrozměrný odlitek stopy má úplně jinou cenu než fotografie. Je to nejkrásnější odměna za veškerou dřinu.

Velké šelmy pozorujete průběžně celý rok. Co myslíte, napočítáte jich letos více?

Každé sčítání je jen odhadem skutečného stavu. Jeho přesnost závisí hlavně na počasí. Hodně důležitý je sníh, z něhož lze vyčíst stopy a směr pohybu velkých šelem. Zjištěné údaje doplňujeme o poznatky z dalších ročních období a o výsledky zimního sčítání, které současně s námi pořádají kolegové v Chráněné krajinné oblasti Kysuce.

Setkal jste se ve volné přírodě tváří v tvář s medvědem, vlkem nebo rysem?

V Malé Fatře jsem sledoval rysa, kterého slovenští kolegové vybavili vysílačkou. Zachytili jsme jeho signál. Seděli jsme mezi skalami na vyvrácených stromech a tiše ho pozorovali. Byl to úžasný zážitek. Jediným rušivým prvkem byl žlutý obojek na jeho krku. Nezapomenu ani na setkání s vlkem. Vraceli jsme se autem ze Slavíče, když nějaké zvíře přeběhlo přes cestu. Vyběhl jsem ven a spatřil, jak do smrčí odbíhá vlk samotář. To nebyl cval, ale klus. Tak ladně se na svých dlouhých nohou vznášel...

Text budeme aktualizovat

Josef Beneš