Gulášovými králi jsou po roce opět bratři Čaníkovi

Do soutěže se letos přihlásilo dvaadvacet kuchařských týmů. Jeden dorazil také ze Slovenska, čímž se kuchařské měření sil stalo mezinárodním. Gulášovými králi se v sobotu, stejně jako vloni, stali bratři Čaníkovi z Nového Hrozenkova.

Ohně se pod kotly a v kamnech rozhořely v sedm hodin ráno. Každé družstvo dostalo hovězí maso, cibuli, sádlo, hladkou mouku, mletou papriku, pepř, majoránku a sůl. Z těchto ingrediencí muselo do poledne připravit pětapadesát porcí guláše. Dvě dostali porotci, kteří zhodnotili barvu, vůni, konzistenci, chuť, úpravu masa a ochucení pokrmu. Zbytek čerstvého guláše si mohli koupit návštěvníci akce.

Ze slovenské Považské Teplé přijel jediný zahraniční tým na sobotním klání vedený Jozefem Oravíkem. Ten netajil, že u východních sousedů dělají guláš odlišný o toho, jak jej známe u nás. „Nedáváme do něj mouku, zahušťujeme hlavně brambory či chlebem. Také jej vaříme pikantnější," vysvětlil Jozef Oravík. Z dalších ingrediencí, které podle něj v guláši nemají chybět, jmenoval pivo a víno.

Považská Teplá je družební obcí Ratiboře. „Před deseti lety jsem byl u toho, když se družba obnovovala. Ještě jako starosta Považské Teplé," připomněl Jozef Oravík.

Na kvalitní ingredience vsadil tradičně Karel Jurčík ze Vsetína. Ve své kuchyni nesnese žádné glutamany. Základem dobrého guláše je podle něj cibule a kvalitní vývar. „Ten musí být, jak se říká, silný a pevný jako noha od kulečníku," řekl Karel Jurčík.

Důležitá je také kvalitní paprika, sám letos používal španělskou. „Mám také jednu tajnou ingredienci, ale tu bych neprozrazoval. To by potom měli všichni tak dobrý guláš, jako já," zasmál se bodrý kuchař.

Vařit by se podle něj také mělo zásadně v kotli nikoliv na kamnech v hrnci. „Kotlíkový guláš je nejlepší. Dodá mu, že chytne aroma i ze dřeva. Já topím třešní. Říkám tomu dřevěné koření," doplnil Karel Jurčík, pro kterého je vaření guláše, jak sám připustil, letním folklorem.

Na ratibořské soutěži o gulášového krále nemohl ani letos chybět Milan Vrba, který prozatím nevynechal jediný ročník. Na kontě má několik druhých a třetích míst. „V srpnu jsem ale na hasičské soutěži mezi osmi gulášovými králi zvítězil," připomněl jiný úspěch Milan Vrba.

Guláš vaří ve velkém i třicetkrát do roka. „Vařil jsem už pro čtyři ministry, dva premiéry či vsetínské hokejisty. Také na různé příležitosti, třeba svatby," prozradil muž.

I Milan Vrba má své metody, jak konečný pokrm ozvláštnit. „Zastrouhávám maso celerem. Pro aroma je pak důležitý bobkový list. Vše samozřejmě musí být domácí produkty," zdůraznil Vrba.

V Ratiboři se v sobotu nakonec potvrdilo, že historie se opakuje. Stejně jako v loňském ročníku, i letos uvařili nejchutnější guláš bratři Čaníkovi z Nového Hrozenkova. „Druzí skončili Martin Randus a Tomáš Trávníček z Leskovce a třetí domácí Milan Vrba a Jaroslav Šimeček z Ratiboře," doplnila výsledkovou listinu Jiřina Sklenská.

Velký zájem ze strany veřejnosti byl také o pochod kolem Ratiboře, který je tradičně součástí kuchařské soutěže. Na dvě různé trasy se vydalo 489 účastníků. Rekord to ale nebyl. „Když jsme slavili šest set let obce, bylo pochodujících ještě více," připomněla Jiřina Sklenská.

V doprovodném programu se lidem u hasičského domu představily hudební skupiny Jan + Jan, Mini Kosovci a Kosovci. Vystoupil též silák Železný Zekon a s orientálními, cikánskými a historickými tanci skupina Žabikuch ze Zlína.