„Už při původní stavbě Libušína použil architekt Dušan Jurkovič dřevo ze stromů, které rostly v blízkém okolí. I my nyní dostáváme kvalitní dřevo zhruba z místa, kde se za doby architekta Jurkoviče těžilo," přiblížil při zahájení těžby ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Doplnil, že pracovníci muzea, které je správcem vyhořelé památky, měli možnost zvolit si dobu, kdy se s těžbou začne. Vycházeli přitom podle Ondruše z moudrosti našich předků.

„Včera byl superúplněk. Začínáme těžit po úplňku ve fázi ubývajícího měsíce, kdy má podle starých moudrostí dřevo nejvyšší kvalitu a je nejlépe použitelné jako stavební materiál," vysvětlil Ondruš.

Státní les, ve kterém se těží, spravuje podnik Lesy České republiky.

„Od začátku jsme chtěli jít příkladem v postoji k obnově zničeného Libušína. Cítili jsme v tomto směru určitou zodpovědnost, už když jsme se byli s ministrem Marianem Jurečkou u Libušína pár dní po požáru podívat," řekl včera novinářům Daniel Szórád, generální ředitel státního podniku Lesy ČR.

Lesy ČR jsou připravené věnovat na obnovu národní památky 360 kubíků dřeva, přesně jak stanovili architekti. „Jedná se o jedli a smrk z lokality od 700 metrů nad mořem výše a ze zimní těžby," doplnil Szórád.

Lesníci vybrali nejkvalitnější dříví, bez hnilob, poškození hmyzem či dřevokazných hub.

„Vytipovávali jsme je už koncem roku 2014 a začátkem roku 2015. Symbolika je i v tom, že Libušín byl otevřený v roce 1899. A pokud bych měl říct, že dříví, které se bude nyní těžit, má nějaký rodný list, tak je z roku 1890," prozradil Jaromír Válek z rožnovské lesní správy.

Připojil navíc ještě jeden zajímavý údaj: „Pokud spočítáme všechny roubené prvky, které budou na Libušíně, tvoří tyto dohromady přes tři tisíce metrů (délky)," řekl Válek.

Dřevo stahují z lesa koňské potahy a traktory, vše v režii Vojenských lesů a statků ČR.

„Na dostupném místě dřevo dále přeložíme na přepravní techniku. Poté je převezeme do technického zázemí zhotovitele stavby v Bystřičce, vzdálené od Libušína čtyřicet kilometrů," nastínil další postup výrobní náměstek Vojenských lesů a statků Libor Strakoš.

Těžit se bude do poloviny prosince. Veškeré dřevo přitom projde bedlivou kontrolou.

„Budeme hlídat každý kubík, který se přepraví dolů. Dřevo se odkorní a otesá na základní profil. Pak je pošleme na sušení," přiblížil architekt Jakub Masák.

Doplnil, že až vyjde dřevo ze sušičky, musí se nechat takzvaně nadechnout.

„To znamená, že musí dva až tři měsíce zůstat na vzduchu, ideálně v tomto místním prostředí. Dřevo potřebuje čas. Pokud bychom to uspěchali, na výsledné stavbě to bude vidět," řekl Masák.