Sekeromlat je druh kamenného nástroje, který se vyráběl především z břidlic, pískovců a jiných jemnozrnných hornin zejména v mladší a pozdní době kamenné broušením a hlazením.

„Do již hotového sekeromlatu se nejčastěji pomocí duté kosti s vlhkým pískem vrtal otvor pro násadu," přiblížil archeolog muzea Samuel Španihel.

Odborníci předpokládají, že tyto předměty sloužily primárně pro pravěké dřevorubce a tesaře jako sekery nebo tesly. Později, zejména v pozdní době kamenné, je lidé užívali také jako zbraně a pravděpodobně získaly i symbolický charakter.

„Dokládají jej nálezy sekeromlatů z vizuálně zajímavých měkkých hornin. Taktéž se objevují i v hrobech. Pravděpodobně plnily funkce odznaků moci nebo symbolizovaly status jisté společenské skupiny," vysvětlil Španihel.

Délka a také váha u Kelče nalezeného sekeromlatu podle něj značně převyšují běžné rozměry a výrazně kontrastují s malým průměrem otvoru pro násadu.

„Dovoluje nám to uvažovat o jiné funkci tohoto artefaktu, protože pro běžné využití sekeromlatu v dřevorubectví se zdá nevhodný. Pravděpodobně šlo o výše zmiňovaný symbol moci," řekl Španihel.

Časově se nález řadí s největší pravděpodobností do závěrečné etapy kultury s moravskou malovanou keramikou, která se na Moravě vyskytovala přibližně tisíc let a to od poloviny 5. tisíciletí před naším letopočtem v druhé půlce mladší a na začátku pozdní doby kamenné.

Kultura s moravskou malovanou keramikou patřila mezi poslední z prvotních rolnických společenstev, která kolonizovala střední Evropu.

„V závěrečném horizontu její existence se objevují první kovové předměty a pomalu nastává rozpad velké matrilineární rodiny, čímž se vytvářejí nejstarší sociální modely dnešní společnosti," připomněl archeolog.

Sekeromlat je v současné době vystavený v expozici Od kamene k soše, která je k vidění v kostele svaté Trojice ve Valašském Meziříčí.