Šest dívek, které odjely svoji školu reprezentovat, dokázaly ve svých kategoriích porazit velkou konkurenci a umístit se na příčkách vítězů. Své výrobky ukázaly veřejnosti ve středu 5. dubna ve vsetínské restauraci Bečva.

Cukrářky Dominika Gutová a Monika Koňaříková soutěžily v kategorii Dekorativní perník. Za své perníkové výtvory zdobené jemnou krajkou získaly zlaté medaile. „Moje perníková kompozice se jmenuje Motýlí promenáda a připravovala jsem ji tři týdny, každý den po osmi hodinách,“ prozradila vítězka Gutová. Doplnila, že nejdůležitější je mít pevné nervy, trpělivost a vytrvalost. S tím souhlasí i druhá nositelka zlaté medaile ve stejné kategorii Monika Koňaříková.

Ilustrační foto.
Společná extraliga házenkářů nebude

„Ještě bych doplnila, že je nutné mít velkou fantazii. Všechny ozdoby do posledního detailu dělám podle svého uvážení,“ uvedla šťastná vítězka. Tím objasnila, že veškeré zdobení je originální. „Mnozí si myslí, že je to třeba podle šablon, ale není to pravda,“ podotkla. Ve svém tvoření mají žákyně volnou ruku. „Ani paní učitelka nám do zdobení nemluvila, maximálně poradila, ale další úsudek nechala na nás,“ shodly se dívky.

Eliška Filgasová soutěžila v kategorii Velikonoční beránek. V ní obsadila bronzovou příčku. „Beránka jsem připravovala tři dny, obtížné bylo hlavně pracovat s polevou,“ upozornila na největší problém při výrobě velikonočního symbolu. Do kategorie carvingu, tedy vyřezávání ovoce a zeleniny, se přihlásila Soňa Červeňáková. Za svou vyřezávanou kompozici z dýně s názvem První hřích získala stříbrnou medaili. „Kompozice představuje Adama a Evu u stromu v ráji. Strávila jsem nad tím asi tři dny,“ prozradila Červeňáková.

Do Hradce Králové odjely i žákyně oboru kuchař Tereza Bubelová a Vendula Suberová. Soutěžily v kategorii Velikonoční nádivka. Za své nádivky si obě přivezly bronzové medaile.

Bionickou protézu předvedla sedmnáctiletá studentka obchodní akademie Kamila Šabršulová ze Vsetínska, která se bez pravé ruky již narodila.
Dívka z Valašska se díky štědrosti dočká bionické ruky

Na úspěch svých žákyň je patřičně hrdá jejich učitelka Jaroslava Londová. „Je to něco mimořádného, jsem moc ráda, že to tak dopadlo,“ uvedla Londová. Doplnila, že nejvíc oceňuje skutečnost, že žákyně soutěží pro radost a zábavu. „Na soutěže jsem přivedla už spoustu žáků a nikdy jsem nikoho nemusela nutit. Myslím, že je to naplňuje. Jsem za to moc ráda,“ zakončila učitelka Londová.